Role Warrena Buffetta ve světě burz a akvizic je každému, kdo se jen trochu zajímá o svět velkých peněz, dobře známá. Takřka pohádkový příběh o investorovi, který rok za rokem poráží trh a dokázal z desetitisíců dolarů udělat desítky miliard, je mediálně nesmírně atraktivní. Přezdívku Věštec z Omahy už má Buffett nadosmrti (a zaslouženě) přišitou, i kdyby v budoucnu udělal jakkoli špatné obchody.

Bill Gross je v našich končinách známý o poznání méně. Přitom pro dluhopisový trh znamenal to, co Buffett pro akciový. V jistém smyslu i víc, protože přispěl k tomu, že se z nudného světa fixních výnosů stal bující a sofistikovaný (možná až příliš) trh. Gross vybudoval jednoho z největších správců majetku na světě a sám se stal miliardářem. Když však na začátku tohoto týdne ve věku 74 let oznámil odchod do výslužby, nebylo to kvůli stáří a ubývajícím silám, nýbrž pod tlakem několika neúspěchů. Je to definitivní konec legendy? U workoholika Grossova kalibru, muže zaťatého natolik, že kdysi zaběhl šest maratonů v šesti dnech a který má riskování v krvi, což dokládá i to, že si peníze na studia vydělal v kartách, se předčasné soudy nevyplácejí.

Zrod až příliš mocného správce

V roce 1971, kdy Gross a jeho další dva spoluzakladatelé začali budovat Pimco (plný název zní Pacific Investment Management Company), měli na investice 12 milionů dolarů. V roce 2014, kdy Gross Pimco nedobrovolně opouštěl, spravoval jen samotný Total Return Bond Fund (součást Pimca), tehdy největší fond světa, majetek za více než 300 miliard dolarů. Celá firma pak měla pod palcem aktiva v hodnotě dvou bilionů dolarů. Nikdo na světě, Buffetta nevyjímaje, si "nehraje" s tolika penězi. (Abychom získali představu o proporcích: je to zhruba 25krát více než současný český státní dluh). Velká část fenomenálního růstu Pimca stála právě na Grossovi.

V jednom ze starších rozhovorů Gross vzpomíná na to, že když ho na začátku kariéry na počátku 70. let navštívili rodiče, řekl jim, že se stane nejlepším bondovým manažerem na světě. Nevěděli, o čem mluví a proč by to mělo být důležité. Bondy, tedy dluhopisy, jsou přitom prastarý vynález. Nejstarší známý pochází z Mezopotámie. Čtyři a půl tisíce let stará vypálená hliněná destička zaručovala majiteli dodávku obilí a v případě, že by se "platba" neuskutečnila, garantovala úhradu nákladů. Rozvinutý dluhopisový trh existoval už ve středověkých Benátkách a zrod státních bondů můžeme vystopovat až do Nizozemí počátku 16. století.

Tedy žádná novinka. Bill Gross a "jeho" Pimco (firmu vlastnila pojišťovna, Gross byl "jen" manažer a stratég) však přišli s novými metodami, jak na dluhopisech vydělat, nad rámec očividné možnosti držet je (pokud dlužník nezkrachuje) až do splatnosti a inkasovat k tomu úrok. Ve firmě zavedl používání komplexních matematických nástrojů a byl jedním z průkopníků derivátových obchodů, veřejnost ho však znala jako muže, který otevřeně pronáší troufalé ekonomické předpovědi a sází na ně velké peníze. Navíc přišel s přísnou specializací. Zatímco dlouho bylo běžné věnovat se akciím i dluhopisům, Gross jinam než do bondů peníze nedával.

S tím, jak rostl jeho věhlas, sílil i příliv peněz do jím spravovaných fondů. Ty totiž dlouhodobě vydělávaly o něco více, než byl průměr trhu. A na to klienti slyší. Gross po úspěšném zkrocení inflace v USA sázel na dlouhodobý pokles úrokových sazeb a nemýlil se. Velké peníze tak vydělal například v polovině 90. let. V roce 1998 byl poprvé vyhlášen nejlepším bondovým manažerem (připomeňme si, co sliboval rodičům), na přelomu tisíciletí už byl jeho věhlas takový, že jej New York Times titulovaly jako nejvýznamnějšího dluhopisového investora v zemi.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • Na čem všem Bill Gross vydělal a čím byl tak úspěšný ve svém oboru?
  • Co nakonec ukončilo jeho kariéru?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se