Když investigativní novinář najde zapomenutý archiv světově proslulého, předčasně zesnulého autora detektivní ságy Milénium, je to dobrý příběh, i kdyby se v krabicích našly jen útržky spisovatelovy korespondence nebo poznámek k dílu.

Jedná-li se o nález obrovského souboru rešerší o aktivitách švédské extrémní pravice, jejichž část se týká odpovědi na otázku, kdo mohl chtít v únoru roku 1986 zavraždit švédského sociálnědemokratického premiéra Palmeho, je to skvělý příběh, i kdyby se už dál nic nestalo. Naváže-li na něj další pátrání a – mimo jiné – spolupráce s tajemnou Češkou, která se dostane do těsné blízkosti jednoho z hlavních podezřelých, jde o potvrzení staré pravdy, že některé věci se nedají vymyslet, jen zažít.

Švédský novinář a spisovatel Jan Stocklassa, který měl jako první příležitost seznámit se s „tím druhým“ životním dílem slavného spisovatele Stiega Larssona, o hledání vrahů švédského státníka, vypráví bezchybnou češtinou. V někdejším Československu – a později České republice – totiž mnoho let žil a pracoval.

Své osmileté pátrání Stocklassa zachytil v knize Odkaz Stiega Larssona: Po stopách vraždy Olofa Palmeho (Kontrast, 2019). Kniha vyjde v 50 zemích světa a v 26 jazycích, přičemž ve Spojených státech se jejího vydání ujal internetový gigant Amazon.

Od zimního večera na konci 80. let, kdy se manželé Palmeovi vraceli domů ze stockholmského kina Grand a neznámý útočník – nebo útočníci – zastřelili premiéra a jako zázrakem nezranili jeho ženu Lisbeth, uběhly tři desítky let. Je toto téma ve švédské společnosti stále živé?

Zrovna minulý týden, tedy 26. února, jsme si připomínali 33. výročí této události. Byl jsem s jedním americkým novinářem ve Stockholmu a zúčastnili jsme se setkání přibližně 70 lidí, kteří chtějí vraždu Olofa Palmeho vyřešit. Probíraly se různé teorie, co se tehdy mohlo stát.

Byly ty teorie relevantní?

Některé zajímavé byly, jiné vůbec. Někdo má vyšetřování Palmeho vraždy jako celoživotního koníčka, jiný o něm píše knihy, ale ty mohou být úplně mimo. Na srazu například promluvil spisovatel, který je přesvědčený o tom, že ve skutečnosti k žádné vraždě nedošlo, protože manžele Palmeovy někdo na poslední chvíli „vyměnil“ a na místo činu nastražil cizí mrtvolu. Podle něj Palme a jeho žena odletěli do Ruska a léta žili v blízkosti Moskvy. To jsou samozřejmě nesmysly. Bylo to zajímavé, místy exotické setkání.

Obraz výrazných politiků, jímž Palme jako nejdéle sloužící švédský premiér byl, se v čase proměňuje. Jeho smrt veřejnost šokovala a většina lidí, kteří ji zažili, si stále pamatuje den, kdy k ní došlo. Jak se o Palmem dnes mluví mezi mladými lidmi?

Palme je mezi nimi napůl zapomenutý, ale každý samozřejmě ví, kdo to byl. Řekl bych, že dnes vnímáme pozitivní část jeho odkazu. Já sám si vybavuji spíš dobré věci, které dokázal, hlavně v cizině. Švédská zahraniční politika chtěla v té době měnit věci k lepšímu a Palmemu se leccos podařilo, což ho nakonec podle mého názoru stálo život. Myslím, že se na něj díváme jako na nejlepšího premiéra, kterého jsme kdy měli.

Nikdy jsme ve Švédsku neměli žádného jiného politika, kterého by část lidí nenáviděla tak jako Palmeho.

Přežila nějaká z divokých konspiračních teorií, která se kolem Palmeho objevila ke konci 80. let a mohla být jedním z motivů jeho vraždy? Třeba to, že byl agentem KGB?

Někteří lidé to tvrdí dodnes. Nejsilnější oporu však měla ve dvou lidech: Jakubu Thedelinovi, což je krycí jméno jeho možného vraha, a Bertilovi Wedinovi, možném zprostředkovateli. Oba si o něm stále v tomto duchu píší e-maily a tvrdí například, že pro „KGB“ pracuji i já. V roce 1986 měl Bertil Wedin za to, že Palme na jaře podnikne cestu do Moskvy, aby „prodal Švédsko Sovětskému svazu“. Tvrdí také, že ho zabili sami Sověti. Nemá to sice hlavu ani patu, ale myšlenka se místy udržela.

Číst vaši knihu a sledovat, jak ve vyšetřování vraždy od počátku postupovaly švédské úřady, které se například nemohly dohodnout, kdo se jí vůbec bude zabývat, bylo trochu frustrující. Byla skutečnost opravdu tak zoufalá?

Je těžké to tak nevnímat.

Způsob, jakým se v prvních dnech rozdělovaly úkoly, měl téměř tragikomický nádech. Neobrátilo se někdy Švédsko pro pomoc do zahraničí?

Policisté sice měli kontakty do ciziny, ale žádný zahraniční tým se nikdy součástí vyšetřování nestal. Nejblíž k tomu bylo na počátku 90. let, tehdy si policisté pozvali člověka z FBI na psychologický profil potenciálního vraha. Jemu však zapomněli říct klíčovou věc: s jak obrovskou nenávistí se Palme potýkal. Nikdy jsme ve Švédsku neměli žádného jiného politika, kterého by část lidí nenáviděla tak jako jeho. Emoce, které někteří Češi chovají třeba k prezidentovi Zemanovi, se s tím naprosto nedají srovnat.

O jak velkou skupinu nepřátelsky naladěných lidí šlo?

Společnost byla rozdělená napůl, ale v „kritickém“ táboře byla opravdu nenávistná tak pětina šestina lidí. Mohlo jít třeba o 300 tisíc osob. Sám jsem Palmeho také zvlášť rád neměl, ale nijak jsem se v tom samozřejmě neangažoval.

Proč jste ho neměl rád?

Vystupoval arogantně. Byl sice pronikavě inteligentní, ale jeho chování bylo protivné. V něčem by se možná dal připodobnit k Václavu Klausovi nebo Miloši Zemanovi.

Jan Stocklassa se svou knihou Odkaz Stiega Larssona: Po stopách vraždy Olofa Palmeho
Jan Stocklassa se svou knihou Odkaz Stiega Larssona: Po stopách vraždy Olofa Palmeho
Foto: Zuzana Válková

Švédským státním zástupcem, který má dnes vyšetřování vraždy na starosti, je člověk jménem Krister Petersson. Zdá se mi paradoxní, že jeho jméno zní stejně jako jméno nejdůležitějšího podezřelého z Palmeho vraždy, Christera Petterssona.

Jejich jména donedávna opravdu zněla stejně, ale prokurátor si kvůli tomu změnil výslovnost příjmení.

Opravdu na to vzal ohled? A jak?

Místo „peterson“ říká „pieterson“. Protože má v příjmení jen jedno „p“, je taková změna možná. V televizi vysvětloval, že je dost důležité, aby mezi nimi lidé rozlišovali, ale byla to nadsázka. S ním ovšem konečně svitla naděje, že se případ vyřeší. Jeho lidé se například snaží sejít s jedním z hlavních podezřelých, údajným zprostředkovatelem vraždy Bertilem Wedinem, který žije na Severním Kypru a policie ho 33 let nevyslechla. Já se s ním sešel na první pokus a mám z toho 11 hodin záznamu.

Státní žalobce se nejspíš nemůže na Kypr vydat pod falešnou identitou jako vy.

Ano, je v jiné pozici, ale když něco marně zkoušíte 33 let, skoro to vypadá, jako kdybyste uspět nechtěla. Oficiálním důvodem, proč se za ním prý úřady nemohou vydat, je to, že samostatný Severní Kypr formálně neexistuje. Museli by jet na řeckou část Kypru, kam zase nechce Bertil Wedin, protože by ho mohli zatknout. Prokurátor Krister Petersson však přišel s jinou šokující změnou ve směru vyšetřování. Veřejně říká, že za vraždou Olofa Palmeho nestál „obyčejný“ kriminálník Christer Pettersson, původní podezřelý. To je u nás ve Švédsku skandál. Tři desítky let jsme žili v tom, že Palmeho zavraždil Pettersson, ale policie pro jeho usvědčení neměla dost důkazů a musela ho propustit.

Proč myslíte, že se tato teorie udržela 30 let, když například Stieg Larsson už na konci 80. let přinesl policii množství stop vedoucích jinam? Byla pohodlná?

To, že byla pohodlná, bylo klíčové. První rok po Palmeho vraždě se policie zaměřila špatným směrem – zabývala se kurdskými separatisty. V druhém roce našla správné téma, jímž je napojení na švédskou extrémní pravici, obchod se zbraněmi a propojení na Jižní Afriku, a ocitla se blízko vyřešení případu. V té chvíli se ale vyšetřování ujal nový šéf. Kromě toho, že nastoupený směr byl politicky citlivý, bylo po dvou letech nutné dát veřejnosti alespoň nějaké odpovědi, které by takhle složitá situace neposkytla. Do půl roku se našel ideální podezřelý Christer Pettersson.

Nezničilo tomuto člověku zatčení – a následné propuštění – život?

Do značné míry si ho stačil zničit sám. Už předtím jednoho muže v afektu zabil. Ubodal ho. Bral drogy. Byl inteligentní, ale neuměl se ovládat – pral se, kradl a podobně. U soudu o sobě řekl: „Dokážu někoho zabít, ale ne zavraždit.“ Věřím tomu. Lidé se ho do konce života báli. Ale možná ho to bavilo, těžko říct.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • Kteří lidé jsou přirovnáváni k velrybám vyvrženým na souš?
  • Proč se Larssonův archiv „objevil“ až po mnoha letech od spisovatelovy smrti?
  • O jakou radu, týkající se přímo jeho osoby, by Jan Stocklassa stál?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se