Esej Tomáše Sedláčka: Počítačový program jako nejpokročilejší forma mýtu

Ne že by naše doba byla prostá mýtů či líná ve vytváření nových. Natáčíme (o sobě) filmy a ságy typu Pán prstenů, Matrix, o kterých velice dobře víme, že nejsou skutečné, a přesto je "prožíváme", protože symbolizují životy, které naoko chceme žít, ale očividně nežijeme. Stejně jako starověký kovář sní dnes ajťák či ekonomický poradce o světě, o kterém ví, že není, ale žije tak nějak skrze něj. To je ten Bajaja v nás, který nás budí k činu a láká nás interpretovat svůj život v kontextu těchto hrdinných příběhů našich dospělých pohádek.

Se slovem mýtus jsou pradávné problémy. Předně si jej lidé dnes spojují s něčím, co je sice obecně přijímáno, nicméně je samo o sobě mylné. Typu "mýty ve stravování" nebo "mýty o EU". Občas lze zahlédnout v novinových nadpisech správnější označení "nepravdivé mýty o…", což zaprvé není redundance a za druhé to znamená, že mýty mohou být "pravdivé", mohou-li být "lživé".

Mýtus je spíše něčím, skrze co spatřujeme svět. Jsou to brýle, skrze které ve světě vidíme neviditelný svět. My svět nevidíme, my jej vyvěřujeme, jak jsem slyšel od jednoho kazatele. Naše čtení světa je především symbolické. Praktický příklad. Tak třeba sčítání, banální a nejběžnější úkon matematiky, je značeno symbolem +. Ovšem i sčítání, i samotný počet, je ryze symbolický akt, v realitě žádné sčítání není, reálné funkční + člověk nikdy neviděl, jen v jeho symbolické, umělé, neexistující rovině.

Jordan Peterson, psycholog a světový intelektuální hit, má zajímavou přednášku o tom, jak nevidíme věci a události, ale nástroje a funkce. Antický myslitel Sallustius kdysi popsal mýtus jako něco, co se nikdy nestalo, ale děje se neustále. Mýtus je tedy něco, co v reálné skutečnosti fyzicky není, ale něco, skrze co se skutečnost stává teprve skutečnou, protože nám umožňuje vnímat věci v jejich (funkčním) smyslu. To platí pro interpretaci obecně. Ta v hmotné realitě sama o sobě přítomna "není", ale dává hmotné realitě interpretaci, smysl. Říká našim smyslům, jak věc, událost sladit s myslí. Zvláštní podobnost slov smysl, smysly a mysl je výmluvná a zamyšleníhodná.