Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) ve čtvrtek oznámil, že se rozhodl skončit ve funkci. Demisi podá ke 30. dubnu, poté se vrátí zpět na Úřad vlády.

V tiskové zprávě uvedl, že rozhodnutí dlouho zvažoval a původně ho směřoval na letní měsíce, nakonec ale jeho krok uspíšilo to, že "již nechtěl čelit mediálním spekulacím o svém konci ve funkci".

Ministr napsal, že byl vždy profesionálním státním úředníkem a nikdy netoužil po politické kariéře. Dále uvedl, že své rozhodnutí ústně oznámil premiérovi Andreji Babišovi (ANO) v pondělí 15. dubna. "Přijde mi logické odejít v okamžiku, kdy zároveň dochází k výměnám jiných ministrů," dodal.

Kněžínkovou nástupkyní bude Marie Benešová, advokátka, bývalá ministryně, někdejší nejvyšší státní zástupkyně, exposlankyně za ČSSD a současná poradkyně prezidenta Miloše Zemana pro justici.

Prezident Zeman už s Benešovou hovořil a České televizi potvrdil, že ji jmenuje do funkce 30. dubna společně se dvěma dalšími ministry.

Opoziční politici jsou ke změně kritičtí, dávají ji často do souvislosti se středečním rozhodnutím policie navrhnout obžalovat premiéra Babiše a ostatní obviněné v kauze Farmy Čapí hnízdo. Obávají se, že by mohla vést k odvolání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana ve snaze ovlivnit vyšetřování kauzy.

Babiš ve čtvrtek v tiskové zprávě uvedl, že Benešová má předpoklady pokračovat ve stabilizaci justičního prostředí, v potírání korupce a klientelismu a v omezování působení exekuční mafie.

"Paní Benešová je známá svým dlouholetým bojem proti korupci a nekalým praktikám, proslula i výrokem o justiční mafii. (…) Díky svým dlouholetým zkušenostem má velmi dobré předpoklady být úspěšnou ministryní," napsal Babiš.

"Kněžínkovo působení v tomto resortu bylo dohodnuto od začátku jako dočasné, proto pro mne jeho rozhodnutí nebylo překvapením," komentoval premiér Kněžínkův krok.

Kněžínek strávil ve funkci zhruba deset měsíců. Zrekapituloval, že pro něj působení v čele ministerstva představuje cennou osobní i profesní zkušenost.

"Zároveň jsem přesvědčen, že jsem za dobu svého působení neudělal nic, za co bych se měl stydět, na ministerstvu spravedlnosti došlo v celé řadě směrů k pozitivním posunům a udělalo se velké množství práce," napsal.

Doplnil, že je připraven svému "nástupci či nástupkyni" pomáhat při řešení rozpracovaných úkolů ministerstva. Sám bude působit na své předchozí pozici odborného náměstka pro řízení sekce Legislativní rady vlády a jako člen Legislativní rady vlády, kde se bude věnovat právu a legislativě.

"Tato pozice nebyla obsazena právě proto, že se celou dobu počítalo, že se na ni pan Kněžínek po svém angažmá na ministerstvu spravedlnosti vrátí," sdělil Babiš.

Babiš v ČT označil možnost personálních změn na státním zastupitelství za nesmyslné spekulace. "Spekulace, že někdo chce měnit státní zástupce, jsou nesmysl. Pokud by to někdo chtěl, tak jsme to mohli řešit už v minulosti," řekl. Připomněl, že výměna nejvyššího státního zástupce je v kompetenci vlády, nikoli ministra spravedlnosti.

Ke 30. dubnu v Babišově kabinetu skončí i ministr dopravy Dan Ťok a ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (oba za ANO). Zatímco Ťok se rozhodl k rezignaci sám, Nováková odchází na Babišovo přání. 

Marie Benešová

Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze.

Pracovala jako okresní prokurátorka v Kladně, prokurátorka generální prokuratury, žalobkyně vrchního státního zastupitelství, advokátka, nejvyšší státní zástupkyně a od počátku roku 2012 působí v advokátní kanceláři Benešová Beránek Blaha, u jejíhož zrodu stála.

Patří k lidem, kteří mají blízko k prezidentovi Miloši Zemanovi. Otevřeně jej podporovala už ve volbě hlavy státu v roce 2013, ačkoliv tehdy ČSSD měla vlastního kandidáta. Později se stala členkou prezidentova poradního týmu.

Do funkce nejvyšší státní žalobkyně ji v roce 1999 navrhl tehdejšímu premiérovi Zemanovi ministr spravedlnosti Otakar Motejl. Benešová se poté jako žalobkyně podle komentátorů významně podílela na stíhání korupce. Mimo jiné prosadila na státním zastupitelství vznik specializovaných odborů závažné hospodářské kriminality.

Koncem září 2005 byla z postu nejvyšší státní žalobkyně odvolána na žádost ministra spravedlnosti Pavla Němce (US-DEU). Ten tvrdil, že se Benešová více než jako nezávislá žalobkyně chovala jako představitelka politické strany.

Na údajné propojení Benešové s politikou tehdy poukazoval i prezident Soudcovské unie Jaromír Jirsa, podle nějž byla Benešová často spojována s vládní
ČSSD.

Mezi ministrem Němcem a Benešovou panovala řada sporů. Benešová například kritizovala ministrovo rozhodnutí vydat člena katarské královské rodiny Hámida bin Abdal Sáního, obviněného mj. z pohlavního zneužívání, ke stíhání do Kataru.

Benešová označila ministrovo rozhodnutí za podezřelé a dala policii pokyn, aby jej prověřila. Ministr Němec později podal na Benešovou kárnou žalobu, ve které tvrdil, že nezvládla mediální vystupování a dopustila se patrně trestného činu, když obvinila mluvčího ministerstva spravedlnosti Petra Dimuna z uplácení reportéra televize Nova. Benešová se následně televizi omluvila.

V prosinci 2007 Benešová jako stínová ministryně spravedlnosti ČSSD označila tehdejší nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou, exministra spravedlnosti Němce nebo místopředsedu Nejvyššího
soudu Pavla Kučeru za
"justiční mafii".

Sedm lidí, které zmínila, na ni podalo žalobu na ochranu osobnosti. Pražský vrchní soud v roce 2011 rozhodl, že se Benešová musí omluvit, což následně učinila. Nejvyšší soud ale počátkem roku 2013 vyhověl dovolání Benešové a nařídil nové projednání. O dva roky později případ skončil smírem, kdy Benešová získala zpět peníze, které uhradila jako náklady řízení, nestáhla ale omluvu.

Poté co přijala funkci ministryně v Rusnokově vládě, chtěl tehdejší šéf ČSSD Bohuslav Sobotka, aby odešla ze strany, což Benešová odmítla. Po volbách 2013 dokonce za ČSSD usedla ve sněmovně.

Aby však mohla být na kandidátce, musela vystoupit z ČSSD, protože nesplňovala podmínku členství ve straně po dobu šesti let.

V roce 2017 již nekandidovala a ohlásila odchod z politiky. Zdůvodnila to poměry v sociální demokracii, která podle ní vymýtila vnitrostranickou opozici.

Benešová začínala na kladenské okresní prokuratuře, kde za normalizace dvakrát odmítla vstoupit do KSČ. Po sametové revoluci se i díky tomu dostala na stáž do generální prokuratury. Z pražského vrchního státního zastupitelství odešla v roce 1996 kvůli výhradám k tehdejšímu šéfovi Liboru Grygárkovi a začala se věnovat advokacii.

Do čela Nejvyššího státního zastupitelství ji o tři roky později přivedl ministr spravedlnosti a velký vzor Benešové Otakar Motejl. Ve funkci musela skončit v roce 2005 po sporech s novým ministrem Pavlem Němcem (US-DEU).

Poté se Benešová začala politicky angažovat a vstoupila do ČSSD, kde působila i jako místopředsedkyně strany.

Půl roku vykonávala funkci ministryně spravedlnosti v úřednické vládě Jiřího Rusnoka, za sociální demokracii také usedla ve sněmovně.

V minulosti na sebe výrazně upozornila kritikou justice, když označila svou nástupkyni na postu nejvyšší státní zástupkyně Renatu Veseckou a další představitele justice za mafii.

Předsedu ČSSD Jana Hamáčka rozhodnutí ministra spravedlnosti Kněžínka odejít z vlády překvapilo.

Uvedl, že neměl žádné signály, které by tomu nasvědčovaly.

Předseda ODS Petr Fiala označil situaci za nepřijatelnou a neuvěřitelnou.

"Toto je mimořádně vážná kauza. Policie navrhuje obžalovat premiéra a ten narychlo vyměňuje ministra spravedlnosti," uvedl.

Místopředseda poslanců ODS Marek Benda dodal, že Kněžínkova demise je zcela zjevně vynucená. "Vysoce pravděpodobně souvisí s návrhem na obžalobu premiéra a dalších členů jeho rodiny. Pokládáme za naprosto nepřijatelné, aby vláda ČR byla ovlivňována osobními kauzami premiéra," konstatoval.

Podle šéfa TOP 09 Jiřího Pospíšila byl Kněžínek Babišovou prodlouženou rukou na ministerstvu. "Osobně si myslím, že to je rozhodnutí Andreje Babiše, nikoliv rozhodnutí pana Kněžínka," řekl Pospíšil. "Vyostřuje se to. Výměna ministra Kněžínka za Babišovi loajální Marii Benešovou by mohla vést k odvolání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, a tak i k ovládnutí celé justiční soustavy s cílem ovlivnit vyšetřování premiérova dotačního podvodu. Doufám, že je to celé jenom špatný vtip," dodal.

Volba Benešové jako Kněžínkovy nástupkyně je podle Pospíšila krajně nešťastná. Připomněl, že je poradkyní prezidenta Miloše Zemana.

"Justiční systém v naší zemi se tak dostává do kompletního područí proruského prezidenta a jemu zavázaného stíhaného premiéra," konstatoval v tiskové zprávě.

Předseda pirátů Ivan Bartoš na Twitteru uvedl, že Kněžínek pod tlakem rezignoval. "Životnost ministrů v Babišově vládě je tak krátká, že si nestačím ani aktualizovat tabulku," uvedl.

Podle předsedy poslanců pirátů Jakuba Michálka je Babiš manažerský chaotik. "Kdo mu nedonáší, toho zlikviduje. Spravedlnost si opravdu nezaslouží čtvrtého ministra za méně než dva roky," napsal.

Pro předsedu lidovců Marka Výborného je Kněžínkova rezignace znepokojivá. Ministerstvo je podle něj jeden z garantů nezávislé justice. Kněžínek za sebou podle Výborného neměl žádný skandál a pracoval na důležitých zákonech, jako například na exekučním řádu. Místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek novinářům řekl, že ho Kněžínkova rezignace překvapila. "Považuji to za velmi nestandardní, když před pár dny vyšetřovatelé odevzdali spis Čapího hnízda státním zástupcům. Právě v tuto chvíli měl ministr spravedlnosti prokázat odvahu a hájit nezávislost českého soudnictví a vyšetřování," řekl. Odstoupení považuje za projev zbabělosti.

"Nestabilita této vlády kulminuje právě v době, kdy policie navrhla obžalovat premiéra Babiše, to není dobré. Pokud Kněžínka nahradí Benešová, slavit bude především Hrad. Bude zajímavé sledovat dění kolem nejvyššího státního zástupce Zemana, o jehož odvolání Hrad dlouhodobě usiluje," napsal předseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan.

Předseda KSČM Vojtěch Filip novinářům řekl, že výměna ministrů je v pravomoci premiéra. Komunistům, kteří tolerují vládu ANO a ČSSD, vadili jiní ministři, dodal. Filip řekl, že komunisté neměli k ministrovi spravedlnosti velké výhrady. Souvislost s případem Čapího hnízda na rozdíl od opozice nevidí. "Teprve teď se to dostává do pravomoci resortu spravedlnosti, předtím to bylo v resortu vnitra. Naopak takový krok spíše zvýší tlak na státní zastupitelství jako systém a to příliš nepomůže ani té kauze, ani ministerstvu spravedlnosti," konstatoval Filip. 

Změny žalobců by vedly k vážné debatě koalice, říká Hamáček

Pokud by výměnu Kněžínka za Benešovou doprovázely nějaké změny na státním zastupitelství, bylo by to na vážnou debatu vládní koalice, dodal ve čtvrtek Hamáček.

Uvedl, že k jakýmkoliv změnám na státním zastupitelství nevidí důvod. "Kdyby k nim mělo docházet, to by možná dávalo za pravdu těm spekulacím," řekl s odkazem na prohlášení opozičních politiků, že Kněžínek musel skončit v souvislosti se středečním rozhodnutím policie navrhnout obžalovat premiéra Babiše a ostatní obviněné v kauze Farmy Čapí hnízdo.

Sociální demokracie si podle Hamáčka při vstupu do vlády s ANO uvědomovala, že případ údajného dotačního podvodu by se mohl vyvíjet. "Věděli to i naši členové (při hlasování ve stranickém referendu), je to věc, o které jsme věděli, když jsme do té koalice šli," uvedl. Pokud ANO jen mění ministra, je to čistě v politické rovině, dodal. "Pokud by někdo začal spekulovat o změnách v systému státního zastupitelství, to už by bylo na vážnou debatu v rámci koalice," konstatoval.

Výměna a výběr nového ministra spravedlnosti jsou podle koaliční smlouvy v gesci hnutí ANO, zdůraznil. Na adresu bývalé členky sociální demokracie Benešové uvedl, že je to zkušená právnička.

Nejvyšší státní zástupce Zeman se odvolání nebojí

Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana rezignace ministra spravedlnosti Kněžínka překvapila, počká, s čím přijde jeho nástupkyně Benešová. Svého případného odvolání, před kterým varují někteří zástupci opozice, se Zeman nebojí. V současné době by podle něj postrádalo demokratický prvek. Zeman to řekl v České televizi.

"Kdybych žil ve strachu o svoji pozici, bylo by to špatné," řekl ČT. Myslí si, že státní zastupitelství nyní funguje velmi dobře a je v dobré kondici. "Přestože mě vláda může odvolat na návrh ministra takzvaně bez důvodu, tak si dokážu těžko představit, že by to v současné době snad udělali. To by postrádalo nějaký trošku demokratický prvek," doplnil.

Zeman míní, že státní zastupitelství se pod jeho vedením emancipovalo, že prokázalo, že všem měří stejným metrem. To podle něj zasáhlo i do určitých pater politiky. "Naprosto z lidského hlediska se nedivím, že mohu někomu vadit," podotkl.

Kněžínkovo rozhodnutí odejít Zemana překvapilo, je to podle něj "celkem škoda". Kněžínka považuje za korektního a slušného ministra, který se snažil o dobré vztahy s justicí, řekl ČT. Priority Benešové ve funkci nezná. "Uvidíme, s čím přijde," dodal.

Pavel Zeman je nejvyšším státním zástupcem od počátku roku 2011. Ve funkci mimo jiné navrhl odvolání vrchního státního zástupce v Praze Vlastimila Rampuly, o kterém se v médiích opakovaně hovořilo v souvislosti s údajným "zametáním" některých politicky citlivých kauz. Jako Rampulovu nástupkyni navrhl nynější pražskou vrchní státní zástupkyni Lenku Bradáčovou.

Plný text vyjádření ministra spravedlnosti Jana Knežínka (za ANO), který se rozhodl skončit ve funkci:

Ke dni 30. dubna 2019 jsem se rozhodl podat demisi na funkci ministra spravedlnosti, kterou jsem dne 15. dubna 2019 ústně oznámil premiérovi a následně mu ji písemně předal dne 16. dubna 2019. Toto své rozhodnutí jsem dlouho zvažoval a původně jsem ho směřoval spíše na letní měsíce, nakonec bylo akcelerováno tím, že jsem již nechtěl čelit mediálním spekulacím o mém konci ve funkci. Přijde mi logické odejít v okamžiku, kdy zároveň dochází i k výměnám jiných ministrů.

Rád bych panu premiérovi poděkoval za důvěru, kterou mi projevil tím, že mě na funkci ministra spravedlnosti navrhl. Po celou dobu jsem se této funkci věnoval s plným nasazením. Moje zhruba desetiměsíční působení ve funkci ministra spravedlnosti pro mne bylo cennou osobní i profesní zkušeností, které si nesmírně vážím. Zároveň jsem přesvědčen, že jsem za dobu svého působení neudělal nic, za co bych se měl stydět, na ministerstvu spravedlnosti došlo v celé řadě směrů k pozitivním posunům a udělalo se velké množství práce. Ministerstvo spravedlnosti svému nástupci či nástupkyni předávám v dobré kondici a po proběhlé reorganizaci. Zároveň jsem plně připraven napomoci při řešení velkého množství úkolů, které za mého působení ve funkci ministra byly rozpracovány.

Nyní se vracím do své předchozí služební pozice odborného náměstka pro řízení sekce Legislativní rady vlády na Úřadu vlády ČR a člena Legislativní rady vlády, kde jsem předtím řadu let působil a kde se budu věnovat právu a legislativě. Vždy jsem ostatně byl profesionálním státním úředníkem a nikdy jsem netoužil po politické kariéře.

Děkuji všem, kteří se mnou jako s ministrem spravedlnosti spolupracovali, a mému nástupci či nástupkyni přeji hodně úspěchů v nelehké ministerské práci.