Jsou lidé, kteří mají strach z létání. Existují ale i ti, jimž sice turbulence nevadí, tíží je však pocit viny z účasti na produkci značného množství emisí oxidu uhličitého. Do švédštiny začíná pronikat módní výraz "flygskam". Volně přeloženo to znamená "stud z létání". Přibývá Švédů, jež starost o globální klima přiměla omezit používání letadel a místo nich volí ekologičtější dopravní prostředky, hlavně vlaky.
Podle Evropské agentury pro životní prostředí vznikne přepravou jednoho pasažéra letadlem na vzdálenost jednoho kilometru 285 gramů skleníkového plynu, zatímco u auta je to 158 a u vlaku pouhých 14 gramů.
Za průkopnici trendu označují média šestnáctiletou Gretu Thunbergovou, jejíž školní stávky za tvrdší ekologickou politiku přerostly v celosvětové hnutí. Thunbergová jela v prosinci vlakem na Světové ekonomické fórum do švýcarského Davosu a také na klimatickou konferenci do polských Katovic. Školačka má vůbec velmi nabitý diář − před Velikonocemi vystoupila před ekologickým výborem Evropského parlamentu či v italském Senátu, také se setkala s papežem.
Thunbergová má i dospělé souputníky mezi známými osobnostmi. Olympijský vítěz v biatlonu Björn Ferry už loni vzkázal, že jako komentátor bude na sportovní akce jezdit jen vlakem. Na životní prostředí myslí i u filmu − 250 pracovníků z branže podepsalo výzvu listu "Dagens Nyheter", podle které by producenti měli omezit natáčení v zahraničí. Jeden švédský účet na Instagramu zase pranýřuje prominenty, kteří lákají k dalekým cestám, píše agentura AFP.
V Česku vlaky jezdí čím dál více lidí. Řadu cestujících do nich ale, troufám si tvrdit, nahnaly spíše státní slevy než ekologická uvědomělost. Koleje se leckde blíží kapacitnímu stropu, vysokorychlostní tratě jsou vzdálenou budoucností. Přitom srdce doby tepe jinak.
