Architektovi Martinu Rajnišovi bylo ve čtvrtek 16. května pětasedmdesát let. Tři čtvrtiny století. Měl by už být vlastně starý. Avšak není. Každý, kdo se s ním setká, zjistí, že je v něm pořád něco mladistvého, neokoralého, ba cosi až vitálně dětského, co u většiny lidí po sedmdesátce nevidíte. Je to asi jiskrou, která v něm pořád žhne, kdykoliv připravená přerůst v pořádný oheň. Nebo tím, že nechce dělat kompromisy a věnuje se jen tomu, čemu skutečně věří. Je opravdový bohém, enfant terrible české architektury: co na srdci, to na jazyku, kdykoliv a kdekoliv, bez zábran a bez ohledu na mínění ostatních.

Především je ale velkým talentem s vysokým stupněm výtvarného citu. Ještě před třicítkou spolu s Johnem Eislerem a Miroslavem Masákem navrhl pražský obchodní dům Máj, který se stal ikonickou, dnes památkově chráněnou budovou. V devadesátých letech vymyslel fungující urbanistický koncept Nového Smíchova, který rozsáhlou odumírající průmyslovou periferii přeměnil v životaschopnou část metropole. Načež udělal něco, co si dovolí jen málokdo. Opustil úspěšnou architektonickou kancelář, které se hrnuly zakázky, a vydal se na cesty.

Zbývá vám ještě 70 % článku

Co se dočtete dál

  • Do jakých míst se Martin Rajniš vydal, když opustil úspěšnou architektonickou kancelář?
  • S jakým druhem architektury skončil, když se vrátil z cest?
  • Kdo je to Arwid van Nordland?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se