Tomáš Sokol
Mechanismus odškodnění za nedůvodné trestní stíhání vypadá na první pohled jednoduše. Vcelku pochopitelně musí existovat usnesení o zahájení trestního stíhání. Pro nárok na odškodnění je ale klíčové rozhodnutí, z něhož je patrné, že trestní stíhání vůbec začít nemělo. Buď usnesení o zastavení trestního stíhání, anebo, to častěji, zprošťující rozsudek. Pokud si poškozený trestní stíhání nezpůsobil sám, může s poukazem na zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, nárokovat na státu odškodnění. Pak už je to ale složitější.
Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Týden v komentářích HN
Máte zájem o informace v širších souvislostech?
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru
