Zavedení nového důchodového systému ve Francii vymaže nejrůznější výjimky, pravidla však budou spravedlivá. Ujišťoval o tom včera francouzský premiér Édouard Philippe, který prezentoval podrobnosti reformy. Zákonnou hranicí pro odchod do penze zůstane věk 62 let a vláda bude lidem pracujícím za minimální mzdu garantovat čistý důchod minimálně tisíc eur (v přepočtu 25 500 korun) měsíčně. Chystané změny vyvolaly rozsáhlou stávku pracovníků státní sféry, která trvá už týden. Odborová organizace CGT, která patří k největším v zemi, vládní návrh označila za výsměch a pohrozila vystupňováním protestů.

Předseda vlády ujistil, že rozumí obavám, vláda ale podle něj koná v zájmu sociální spravedlnosti. Nejde jí o drobné úspory, ale o nápravu nespravedlností v nynějších pravidlech. Uvedl, že kabinet o reformě poslední dva roky jedná s odbory i s veřejností a že nastal čas vybudovat univerzální důchodový systém.

"Ten umožní lépe ochránit nejzranitelnější Francouze. Budeme garantovat minimální čistou penzi tisíc eur měsíčně při dokončené kariéře na minimální mzdě," pokračoval Philippe. Mluvil přitom před členy státního poradního sboru CESE (Conseil économique, social et environnemental), v němž jsou zastoupeni zaměstnavatelé, odbory a další sdružení.

"Zavedení univerzálního systému zahrnuje potlačení speciálních režimů," citoval předsedu vlády deník Le Figaro. Důchodový systém nyní sestává ze 42 různých režimů s výhodami pro občany v určitých profesích. Například železničáři mohou odcházet do důchodu o deset let dříve než většina pracujících.

Francouzi podle Philippa budou muset pracovat do vyššího věku než teď. Zákonnou hranicí pro důchod sice zůstane 62 let, systémem bonusů a slev ale vláda hodlá motivovat k odchodu na odpočinek až v 64 letech. Například lidé narození po roce 1974 budou muset pracovat do 64 let, pokud budou chtít dostávat plný důchod. Starší ročníky nebudou reformou zasaženy, slíbil premiér. Dodal, že tato úprava zaručí vyvážený důchodový rozpočet do roku 2027.

Návrh reformy zřejmě nepovede k ukončení stávky, označované za časově neomezenou. Odborový svaz CGT už navíc vládní představy kritizoval. "S prohlášením vlády nejsme vůbec spokojeni. Je to vtip a výsměch těm, kteří dnes bojují," prohlásil šéf odborů Philippe Martinez. Dodal, že stávku bude nutné zesílit.

Změny v systému penzí povedou podle kritiků k tomu, že lidé dostanou menší penze. Odboráři pohrozili, že by protesty mohly dosáhnout síly demonstrací z roku 1995, které vedly k pádu premiéra Alaina Juppého. Média je tehdy přirovnávala k nepokojům z května 1968, kdy se Francie ocitla na pokraji revoluce.

V čele už týden trvající stávky, která působí zejména v Paříži značné komplikace v dopravě a která ovlivnila také tržby hotelů či restaurací, stojí zaměstnanci státních drah SNCF. Včera znovu nepracovalo přes 70 procent strojvedoucích a SNCF oproti běžnému režimu vypravila jen čtvrtinu rychlovlaků TGV a 30 procent vlaků na lokálních linkách TER.

Chaos včera opět vládl v některých stanicích pařížského metra. Deset z jeho 16 linek bylo zcela uzavřených, další čtyři fungovaly omezeně. Ke stávce se připojili i někteří policisté, jejichž odboroví zástupci svolali manifestaci před pařížským sídlem CESE. Podle přítomných reportérů dorazily stovky lidí.