Tříleté holčičky v červených a modrých tričkách stojí v půlkruhu kolem stolečku, na který se zrovna jedna z nich snaží vylézt. Když se jí to podaří, otočí se ke kamarádkám, zvedne ruce nad hlavu a skočí dolů. "Jsem silná," zvolá vítězoslavně, když dopadne na žíněnku. Má ze sebe viditelnou radost, tleskají jí spolužáci i učitelka. Jde o rituál běžný v řadě islandských školek, které vyučují metodou Hjalli - dívky si v oddělených třídách nehrají s panenkami, ale místo toho si ukazují, že jsou nebojácné a odvážné, jak by se čekalo spíš u chlapců. To je ostatně základní idea Hjalli pedagogiky, která sází právě na to, že malé děti se mají vychovávat částečně odděleně a bez stereotypů, že k hochům patří auta a k děvčatům barbíny.

Druhé číslo Speciálu Hospodářských novin je tu. Věnuje se ženám, které mění svět a najdete v něm mimo jiné:
  • Rozhovor s Martinou Navrátilovou o tenisu, politice, rovných právech žen a homosexuálů...
  • Portréty nastupující generace světových lídryň z pera výrazných Češek.
  • Interview s elitní vědkyní Jennifer Doudnaovou, která objevila unikátní metodu na úpravy DNA.
  • Žebříček TOP ženy Česka včetně rozhovorů s vybranými finalistkami.
  • Příběhy nejúspěšnějších světových start-upů založených a vedených ženami.
  • S elitní investorkou Reshmou Sohoniovou o evropské technologické scéně, stěhování z Indie do USA a o tom, proč dává peníze českým start-upům.
  • 124 stran inspirativního čtení jen za 99 Kč.

Na Islandu tyto školky navštěvují tisíce dětí a jejich popularita dokresluje, v čem je ostrovní stát proslavený gejzíry a kouzelnou přírodou ještě unikátní - nerovnost mezi muži a ženami je v tamní společnosti nejnižší na světě. V globálním srovnání Gender Gap Index, které sestavuje Světové ekonomické fórum, je premiantem nepřetržitě posledních jedenáct let od roku 2009, kdy se tamní premiérkou stala Jóhanna Sigurđardóttirová, mimochodem první předsedkyně vlády na světě, která se otevřeně hlásila k tomu, že je lesbička. Světové ekonomické fórum bere v potaz taková kritéria, jako je zaměstnanost žen, rozdíly v platech, věk dožití nebo jejich zapojení do politiky. Ve všech těchto kategoriích je Island buď první na světě nebo patří do absolutní špičky.

Země s 343 tisíci obyvateli nebyla vždy takovým rájem. Tamní ženy sice byly zvyklé, že musí zastat řadu tradičně pánských činností, protože muži trávili dlouhé týdny lovem ryb na moři, ale do kvality jejich života se to moc nepropisovalo. Ještě v 70. letech braly v průměru o polovinu méně peněz a přestože Island přiznal ženám volební právo ještě před první světovou válkou, do parlamentu se jich do roku 1975 probojovalo pouhých devět. A tak vzaly budoucnost do vlastních rukou.

Zbývá vám ještě 20 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se