Itálie a Francie - Bonusy pro odvážné

Dvaaosmdesátiletý Giovanni Rana patří k nejznámějším italským podnikatelům. Proslavil se svou potravinářskou firmou, jež nese jeho jméno a vyrábí těstoviny, omáčky nebo hotová jídla. V době, kdy se Itálie potýká s epidemií koronaviru, se rozhodl, že svým 700 zaměstnancům přilepší a každému z nich zvýší plat o 25 procent. Celkem to Ranu bude stát dva miliony eur, v přepočtu asi 55,4 milionu korun.

V Itálii jsou nyní kvůli epidemii zavřeny všechny postradatelné podniky a továrny. Naopak prodejny potravin a dalších nezbytností nebo lékárny jsou nadále otevřeny, potravinářský průmysl tedy musí stále fungovat. I proto chce Rana svým zaměstnancům v těžké koronavirové době vyjádřit svůj dík.

Italský podnikatel kromě toho poskytne svým pracovníkům 440 eur, jež mohou využít na hlídání dětí. Zařídil jim také dodatečné pojištění pro případ, že by se koronavirem nakazili. To platí pro všechny zaměstnance v jeho pěti továrnách, jež jsou rozesety po celé Itálii.

Giovanni Rana doufá, že jeho firma dá ostatním dobrý příklad a že ji budou třeba následovat. Jeho syn Gianluca Rana, který působí ve vedení společnosti, zase věnoval 400 tisíc eur na nákup vybavení pro jednotky intenzivní péče v severoitalské provincii Verona.

Povzbudit zaměstnance, kteří musí denně chodit do práce, aby zajistili tak potřebné zboží, se rozhodly také francouzské maloobchodní řetězce jako Auchan, Intermarché a Carrefour. Speciálními bonusy je chtějí odměnit za to, že jsou v době sílící epidemie koronaviru "v první linii". Bonus tisíc eur, tedy 27 700 korun, dostanou ti, kteří pracují na prodejnách, ve skladech a také ti, již mají na starost dovoz objednávek domů. Auchan tento bonus poskytne také zaměstnancům v jeho pobočkách v Maďarsku, Rumunsku nebo Španělsku. Francouzské podniky tak vyslyšely volání francouzského ministra hospodářství Bruna Le Maira, který je vyzval, aby ocenily ty, kteří "mají odvahu chodit do práce".

Rusko - Putin vyhlásil prázdniny

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil, že celý příští týden bude v Rusku nepracovní − všichni mají zůstat doma, aby se nenakazili. Žádný zákaz vycházení ale nařízen nebyl. Místní úřady v mnoha regionech uzavřely restaurace, kina a obchodní centra, na jiných místech ale tato zařízení stále fungují. Ruský prezident zároveň slíbil, že všechny sociální dávky budou automaticky prodlužovány, dávky v nezaměstnanosti budou zvýšeny na úroveň životního minima a malí a střední podnikatelé získají půlroční odklad na placení většiny daní.

Jak si všímají ruská média, rozhodnutí bylo přijímáno ve spěchu, u celé řady opatření zatím chybí prováděcí předpisy. Podle informací listu Kommersant se prezident rozhodl až po mnohahodinové poradě v Kremlu, kde ho odborníci přesvědčili, že epidemie koronaviru je reálná a může Rusko těžce zasáhnout.

Až dosud většina Rusů epidemii příliš vážně nebrala a například nejpopulárnější ruský bulvární deník Komsomolskaja pravda publikoval sérii článků, jež tvrdily, že pandemie je ve skutečnosti psychologická operace západních tajných služeb, zaměřená proti Číně a Rusku. Už před dvěma týdny ale vláda nařídila, aby všichni, kdo se vrací z určitých zemí, zůstali dva týdny doma v izolaci. Dodržování ale nikdo nekontroloval.

Asi nejkřiklavější případ se stal ve Stavropolském kraji. Hlavní epidemioložka místní vlády Irina Sannikovová počátkem března odletěla na dovolenou do Španělska, nikomu to ale neřekla a po návratu chodila normálně do práce.

Přednášela studentům medikům, ordinovala a řídila několik porad vedení místních nemocnic, věnovaných případné reakci na pandemii koronaviru. Celkem se setkala s více než tisícovkou lidí. Následně byla hospitalizována s oboustranným zápalem plic a test na koronavirus byl pozitivní. Podle místních médií jí hrozí až dvouletý trest vězení.

Chování Rusů se ovšem mění jen velmi pomalu, například většina Moskvanů stále chodí bez masky. Starosta Sergej Sobjanin nechal uzavřít všechny kulturní památky, zakázán je také vstup do parků. "Bude týden volna. Pro dost lidí to bude důvod udělat si výlet do Moskvy. To je to poslední, co nám chybělo. Zůstaňte doma!" vyzval starosta spoluobčany.

Slovensko - Ostrý start nové vlády

Nový slovenský premiér Igor Matovič a jeho koaliční vláda skočili tento týden rovnýma nohama do koronavirové krize. Matovič obvinil svého předchůdce Petera Pellegriniho, že mu nechal prázdné sklady hmotných rezerv, a jejich šéfa Kajetána Kičuru ihned odvolal. Navíc se ukázalo, že Kičurův syn si nedávno koupil dva drahé byty v centru Bratislavy a oficiální příjmy rodiny tomu neodpovídají.

Matovič tak spojil s koronavirem i své oblíbené tažení proti korupci, díky němuž vyhrál parlamentní volby. Vláda navrhla a prosadila v parlamentu ve zrychleném jednání řadu opatření podobných těm českým, například že stát pomůže firmám platit mzdy nebo že rodiče dětí budou dostávat ošetřovné po celou dobu, kdy bude platit omezení vycházení. Slovensko mělo rezervy přes čtyři miliardy eur v nevyčerpaných evropských fondech a nyní čeká na další pomoc ze záchranného fondu eurozóny.

Zákon sledující podle mobilu Slováky nakažené koronavirem ve středu prošel parlamentem po kritice médií v mírnější verzi, než vláda původně zamýšlela. Slovensko také využilo systém strategické dopravy NATO na dovezení zdravotnického materiálu. Vládní opatření, jako je omezení pohybu nebo nošení roušek, považuje za přiměřené devět z deseti Slováků, zjistil průzkum agentury Go4insight.

"Je důležité, že vláda nezapomíná ani na jinou agendu, i když možná až devadesát procent jejího času nyní pohlcuje boj proti koronaviru," řekl politolog Grigorij Mesežnikov z nevládního Institutu pro veřejné otázky. Kvůli nedávnému zatýkání soudců podezřelých z korupce bylo například potřeba zajistit fungování Nejvyššího soudu.

Švédsko - Půjde to bez zákazů?

Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se cítila unavená a začalo ji bolet v krku. Na dva týdny se proto raději zavřela doma a s nikým se nestýkala − obávala se, že se nakazila koronavirem. Postupovala tak přesně podle pokynů švédských úřadů. Ty lidem radí, aby v případě, že pociťují příznaky chřipky, zůstali doma. Občané starší 70 let by raději neměli vycházet vůbec. Jinak ale Švédsko zdaleka nepřijalo tak přísná opatření jako ostatní země. Svým způsobem boje proti koronaviru je velkou výjimkou.

Ve Švédsku jsou stále otevřené restaurace či obchody, studenti mladší šestnácti let dál chodí do školy. Zakázané jsou jen akce pro více než 500 lidí. V provozu zůstávají i lyžařská střediska. Stát občany vyzval, aby, pokud je to možné, raději pracovali z domova a na ulici mezi sebou udržovali rozestupy. Přijmout tvrdá opatření, podobná těm v Česku či v Itálii, ale nadále odmítá. "Nechápu, jak by nám mohla pomoci. Neexistuje žádný výzkum, který by to prokazoval. Naopak by nás ekonomicky poškodila," prohlásil Anders Tegnell, švédský státní epidemiolog.

Stát tvrdí, že pokud se budou lidé řídit doporučeními ohledně omezení vycházení či dodržování bezpečných rozestupů, šíření koronaviru se podaří udržet v mezích, s nimiž si švédské zdravotnictví dokáže poradit.

V zemi se ale vedou spory, jestli jde o správný přístup. Někteří tamější odborníci tvrdí, že Švédsko tím, že v zájmu omezení šíření onemocnění nezavedlo tvrdší opatření, nepřiměřeně riskuje.

Spojené státy - Epicentrum New York

"Musíme pohlédnout pravdě do očí. Je oprávněné předpokládat, že polovina New Yorku, a možná víc než polovina, se nakazí," prohlásil starosta největšího amerického města Bill de Blasio ve středu. Média již město překřtila na Covidsville. Nemocí se tu nakazilo zhruba osmnáct tisíc lidí a tři stovky nemocných zemřely. Podle lékařky Deborah Birxové, která je členkou krizového výboru Bílého domu, to znamená, že v New Yorku je nyní 56 procent zachycených případů v USA a 60 procent všech nových.

Radní Oxiris Barbotová, odpovědná za oblast zdravotnictví, předpokládá, že epidemie odezní v září. Zhruba 20 procent ze 4,2 milionu Newyorčanů, kteří se podle předpokladů nakazí, bude potřebovat hospitalizaci. Město také zřizuje provizorní márnice ve stanech a mobilní v chladírenských vozech, protože dosavadní kapacity by nestačily, napsal server Politico. "Všichni jsme jen lidé. Je velmi znepokojující takové věci vidět," komentoval nová opatření de Blasio. "Bude to velmi, velmi bolestné."

Guvernér New Yorku Andrew Cuomo prohlásil, že největším problémem města je momentálně nedostatek plicních ventilátorů. Podle něj New York potřebuje 30 tisíc těchto přístrojů, k dispozici jich ale má jen 4000. Stát zakoupil sedm tisíc dalších a další čtyři tisícovky poskytne federální vláda, která si podle Cuoma konečně začala uvědomovat rozsah problému. Guvernér také informoval, že lékaři provádějí pokusy, jestli by se k jednomu přístroji nedali připojit dva pacienti.

Dalším problémem je nedostatek míst v nemocnicích. Úřady sice nařídily, aby zařízení o polovinu navýšila své kapacity, i tak by ale městu v okamžiku vrcholící krize chybělo na třicet tisíc lůžek. Krize přitom může přijít už za několik týdnů. Málo je také lůžek na jednotkách intenzivní péče. New York jich má nyní k dispozici tři tisíce, podle Cuoma by jich ale potřeboval nejméně desetkrát více.