Firmy zřejmě budou moci odložit úhradu sociálních odvodů za květen až červenec na říjen. Z dlužné částky by platily pětinu obvyklého penále za podmínky, že odvedou pojistné, které musí hradit jejich zaměstnanci. Předpokládá to návrh zákona o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení, který ve středu zrychleně schválila sněmovna v souvislosti s koronavirovou krizí. Předlohu, jež má posílit likviditu zaměstnavatelů, ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident Miloš Zeman.

Opoziční ODS, KDU-ČSL a TOP 09 neuspěly s návrhy různých variant odpuštění části sociálních odvodů. "Chceme pomoci zaměstnavatelům nejen slovy," hájil návrh občanských demokratů jejich poslanec Jan Bauer. Snížení pojistného obsahoval i původní návrh ministerstva práce a sociálních věcí, vláda se na něm ale zatím neshodla. Ministryně Jana Maláčová (ČSSD) uvedla, že odpuštění odvodů, které byly epidemií koronaviru výrazně zasaženy, by měla vláda projednat příští týden.

Sněmovna odmítla i několik opozičních návrhů na ještě výraznější snížení penále, případně jeho úplně zrušení. KDU-ČSL neprosadila roční odklad splatnosti daně z přidané hodnoty.

Zaměstnavatelé uhradili za pojistné za první čtvrtletí podle důvodové zprávy vládního návrhu zhruba 86 miliard korun. "Odložením splatnosti pojistného za tři měsíce lze dočasně posílit likviditu zaměstnavatelů o desítky miliard korun," stojí ve zdůvodnění. Firmy tím podle vládního materiálu získají čas pro vyřízení úvěrů podporovaných nebo garantovaných státem.

Sociální odvody zahrnují nemocenské a důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Z vybraných peněz se platí třeba důchody či mateřská. Zaměstnavatel odvádí z pracovníkova výdělku 24,8 procenta, zaměstnanec pak platí dalších 6,5 procenta.

Sociální odvody za daný měsíc hradí zaměstnavatel do 20. dne následujícího měsíce. Pokud bude návrh zákona platit, částky za květen až červenec bude muset splatit do 20. října. Penále nyní činí 0,05 procenta dlužné sumy za den. Snížené bude představovat 0,01 procenta denně, za čtvrt roku tedy zhruba jedno procento. Firmy nebudou muset podle návrhu hradit penále, které nepřesáhne 1000 korun.

Odklad plateb se bude předpokládat automaticky, postačí tedy, když firma peníze za květen do 20. června okresní sociální správě nepošle. Stejné to podle předlohy bude v následujících dvou měsících. Pokud zaměstnavatel dlužnou částku neuhradí do 20. října, správa sociálního zabezpečení mu vyměří běžné penále.

Měsíční přehledy budou muset zaměstnavatelé posílat sociální správě podle předlohy výhradně elektronicky. Odvody už nebude možné platit v hotovosti. Sněmovna elektronizaci rozšířila na návrh Hany Aulické Jírovcové (KSČM) také o evidenční listy důchodového pojištění, veškeré přílohy k žádosti o dávku nemocenského pojištění a o oznámení o dni nástupu zaměstnance do zaměstnání.

Česká správa sociálního zabezpečení evidovala na konci března 282 000 zaměstnavatelů a téměř 4,55 milionu zaměstnanců. Živnostníků, kteří museli platit zálohy, bylo 696 300. Jim stát částku do minimálních záloh za půl roku už odpustil. Celkem se na sociální zabezpečení a politiku zaměstnanosti letos v prvním čtvrtletí vybralo 133,7 miliardy korun.

Senát chce odložit rozšíření EET

Podle Senátu by se měla elektronická evidence tržeb fakticky rozšířit na další odvětví až koncem června 2023. Horní komora tak ve středu na popud svého hospodářského výboru doplnila vládní předlohu, která má kvůli opatřením proti epidemii koronaviru přerušit užívání EET do konce letošního roku. Nyní bude na Sněmovně, zda na delší odklad spuštění EET pro řemeslníky, lékaře či advokáty přistoupí. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) s tím nesouhlasila.

EET by se podle senátního návrhu měla do 30. června 2023 týkat pouze ubytovacích a stravovacích služeb, stejně jako velkoobchodu a maloobchodu, které se do EET zapojily v letech 2016 a 2017. Rozšíření na další odvětví bylo formálně provedeno v souladu s původními plány k 1. květnu, uplatňování ale bylo pozastaveno, shodli se Schillerová a předseda senátního hospodářského výboru Vladislav Vilímec (ODS).

Vláda nejprve prosadila odklad EET nejprve na dobu do tří měsíců po ukončení nouzového stavu, nyní chce prodloužení odkladu až do konce roku. Získala pro to jen 18 senátorů, zatímco pro delší odklad bylo 57 ze 74 přítomných senátorů. Důvodem odkladu byla snaha ulevit podnikatelům, kteří se musejí vypořádat s důsledky dopadů koronaviru. Pokud by platilo předchozí přerušení EET, museli by poplatníci opět začít evidovat tržby už od 19. srpna.

Faktické rozšíření EET by podle jejích kritiků bylo v případě delšího odkladu v rukou budoucí vlády a její většiny ve sněmovně. Současná vláda podle Vilímce na zrušení EET nepřistoupí. "Budu usilovat o to, aby EET pokračovalo. Chrání většinu, která je poctivá," uvedla ministryně.

Žádný podnikatel nyní podle předchozí úpravy nemusí evidovat své tržby a úřady tuto povinnost ani nekontrolují. Toto opatření zatím platí do ukončení nouzového stavu, přičemž rozšíření EET na další odvětví bylo odloženo o další tři měsíce. Vláda navrhla obnovení EET k 30. září. Poslední fáze EET, tedy její rozšíření na řemeslníky, lékaře nebo advokáty, má podle vládních představ začít počátkem příštího roku.

Menšinový kabinet hnutí ANO a ČSSD na začátku dubna odmítl návrh opozičních poslanců z řad Pirátů, TOP 09, SPD, KDU-ČSL, ODS a STAN na odklad zavedení EET do dalších odvětví z původně plánovaného letošního 1. května na 1. ledna příštího roku.

Peníze na příspěvek OSVČ přímo z rozpočtu, navrhuje Senát

Ve středu se do sněmovny vrátil i zákon, který rozšiřuje okruh příjemců jednorázového příspěvku 500 korun osobám samostatně výdělečně činným i na společníky malých společností s ručením omezeným. Senát v něm chce změnit zdroj peněz pro výplatu příspěvku tak, aby ho vyplácel stát ze státního rozpočtu, a nikoli z vybrané daně z příjmů od zaměstnanců.

Nynější zákon stanoví, že takzvaný kompenzační bonus, tedy příspěvek 500 korun denně živnostníkům a dalším OSVČ postiženým dopady epidemie, je vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Řada senátorů ale poukazovala na to, že tento zdroj připravuje obce a kraje o peníze v řádu miliard korun, protože jde o sdílené daně. Část z této vybrané daně směřuje podle zákona o rozpočtovém určení daní do rozpočtů krajů a obcí. Senát proto v přijatém pozměňovacím návrhu navrhuje, aby příspěvek byl příspěvkem fyzické osobě hrazeným ze státního rozpočtu. Tím by podle senátora Jaroslava Větrovského (ANO) nesl náklady přímo státní rozpočet.

Rozprava senátorů trvala asi čtyři hodiny. Zatímco senátoři ODS prosazovali schválení normy v předložené podobě, tedy rozšíření příspěvku společníkům malých s.r.o., senátoři Starostů podporovali přijetí takového pozměňovacího návrhu, který by řešil i dopady na obce. Senátní většina nakonec přijala pozměňovací návrh, který vznesli senátoři KDU-ČSL Šárka Jelínková, Renata Chmelová a Jiří Čunek. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) s návrhem nesouhlasila.

Vládou navržený příspěvek 500 Kč společníkům malých s.r.o. představuje obdobnou podporu, kterou předtím získaly osoby samostatně výdělečně činné. Sněmovna minulý týden vložila do zákona přes nesouhlas ministryně Schillerové pozměňovací návrh Pirátů, aby tento příspěvek dostávaly i osoby samostatně výdělečné činné, které jsou současně pěstouny nebo dobrovolníky pečovatelské služby. V Senátu ve středu uspěla Jitka Seitlová (KDU-ČSL) s tím, aby se rozšíření na pěstouny vztahovalo i na společníky v s.r.o.