Ve věku 91 let zemřel italský hudební skladatel Ennio Morricone, informují v pondělí italská média. Svými melodiemi doprovodil Morricone více než 500 filmů a seriálů, například legendární snímek Tenkrát na Západě. Mnohokrát zavítal i do České republiky, naposledy byl v lednu loňského roku v Praze.

Slavný skladatel podle deníku Corriere della Sera zemřel v noci na pondělí na římské klinice na následky pádu.

Morricone byl jednou z největších osobností filmové hudby všech dob. I přes svůj vysoký věk neúnavně jezdil po světě a vyprodával velké haly. Po pěti nominacích na Oscara získal cenu americké filmové akademie až v roce 2016, a to za hudbu ke snímku Quentina Tarantina Osm hrozných. Přitom Oscara za celoživotní dílo získal paradoxně už v roce 2007, kromě toho i tři ceny Grammy a tři Zlaté glóby.

Českým divákům se Morricone zapsal do paměti i díky melodiím k seriálům Chobotnice a Marco Polo.

Znělka seriálu Chobotnice, italsky La piovra.

Do poslední chvíle vitální a pracovitý tvůrce také rád spolupracoval s Českým národním symfonickým orchestrem (ČNSO), se kterým nahrál i hudbu ke snímku Quentina Tarantina Osm hrozných, za nějž dostal v roce 2016 svého prvního Oscara za filmovou hudbu. Přitom Oscara za celoživotní dílo získal paradoxně už v roce 2007.

Ředitel ČNSO Jan Hasenöhrl vzpomíná na hudebního skladatele Morriconeho jako na výjimečnou a nenahraditelnou osobnost, autora nezapomenutelné muziky a přísného dirigenta. 

"Je mi to strašně moc líto," uvedl Hasenöhrl v České televizi. I přes vysoký věk italského skladatele čeští symfonici stále věřili, že si s Morriconem ještě zahrají. Spolupráci s ním označil šéf orchestru za jeden z vrcholů jejich dosavadní činnosti a za zcela výjimečnou zkušenost. "Byl fantastický, živý a nesmírně přísný," vzpomínal Hasenöhrl. Muzika ho podle jeho vzpomínek stále nesmírně bavila, byl mimořádně přísný a náročný na sebe i na své spolupracovníky, ale také skvělý společník. "Je mi strašně smutno, bylo nám s ním dobře," dodal Hasenöhrl.

Soundtrack k filmu Osm hrozných nahrál Morricone v létě 2015 v Praze. Nahrávání se v hostivařských studiích ČNSO osobně účastnil také režisér snímku Quentin Tarantino. V prosinci téhož roku ČNSO s Morriconem nahrával znovu v londýnských studiích Abbey Road, tentokrát verzi pro vinylové vydání soundtracku Osmi hrozných.

Hudba k filmu Osm hrozných z nahrávacího studia Abbey Road.

"Je to prostě výborný orchestr," řekl tehdy Morricone, proč si vybral ke spolupráci právě české hudebníky. "Hrají bravurně, jak sólisté, tak celý orchestr. Imponuje mi celková úroveň hudebníků, tím myslím nejen jejich vzdělání, ale i přístup a vychování. Jsou slušní, zdvořilí a vstřícní," prohlásil. Ke spolupráci s ČNSO se skladatel vracel pravidelně.

"Nejdůležitější pro mě vždy byla metoda, přesnost a samozřejmě láska, tím jsem se vždy řídil," prohlásil Morricone v prosinci 2010 v Praze, když v hostivařských studiích natáčel s ČNSO hudbu k italskému filmu Jako delfín od režiséra Stefana Realiho.

Morriconeho nejslavnější hudba k filmu Tenkrát na Západě (1968) ve spolupráci s režisérem Sergiem Leonem "viditelně" vstupuje do děje. Morricone jednotlivým postavám přiřkl určitý hudební motiv. Jak se spirála děje stupňuje, motivy se opakují a vyvolávají mrazení i atypickými nástroji - krom palčivé harmoniky je to třeba dramaticky rozdrnkané banjo evokující dusot koňských kopyt.

Použil tam i zcela neobvyklé zvuky, jako je třeba vrzání vodního čerpadla, v souladu s Morriconeho teorií, že každý přirozeně vytvořený zvuk je hudba.

Hudba z filmu Tenkrát na Západě. K této melodii nazpívala píseň Jednoho dne se vrátíš česká zpěvačka Věra Špinarová.

S Leonem spolupracovali i na dalších filmech, třeba slavné trilogii Pro hrst dolarů (1964), Pro pár dolarů navíc (1965) a Hodný, zlý a ošklivý (1966), kde se v roli osamělého "muže beze jména" představil mladý Clint Eastwood. Morriconeho spojení harmoniky, zvonů a kytar, které ovlivnilo další westernové tvůrce, se časem stalo znakem žánru.

Působivým doprovodem podbarvil Morricone snímky dalších žánrů mnoha režisérů, například Briana de Palmy (Neúplatní), Romana Polanského (48 hodin v Paříži), Franca Zeffirelliho (Hamlet), Giuseppeho Tornatoreho (Malena), Olivera Stonea (U-Turn) či Adriana Lynea (Lolita).

Morricone byl také dvorním skladatelem Piera Paola Pasoliniho. Jedna z jeho starších nahrávek se objevuje i ve snímku Quentina Tarantina Kill Bill. Celkem se jeho hudba objevila v šesti Tarantinových filmech.

Římský rodák (10. listopadu 1928) a absolvent tamní konzervatoře Svaté Cecílie, který hrál na trubku v jazzové kapele, začal psát filmovou hudbu na začátku 60. let.

Začínal doprovodem k lehkým komediím a béčkovým filmům, posléze ale už pracoval pro Ettore Scolu či Bernarda Bertolucciho. Průlomem se staly až nahrávky pro Leoneho. Hudební chameleon Morricone se zabýval i symfonickou a komorní hudbou, je mimo jiné autorem chórové skladby k 11. září 2001.

Skladatel, který celý život odmítal nabídky na přestěhování do Hollywoodu a nikdy se nenaučil anglicky, byl od roku 1956 ženatý. S manželkou Mariou vychovali čtyři děti. Syn Andrea se zcela "potatil" – stal se rovněž skladatelem filmové hudby a dirigentem.

Výběr nejlepších skladeb z westernů.

 
Související
26. 1. 2015

Ennio Morricone: Spasskij mě porazit nedokázal

Magazín Víkend Maestro Ennio Morricone, autor hudby k filmu Tenkrát na Západě, nechal nahlédnout do své pracovny. Nyní ho čeká evropské turné s Českým národním...
Související