Ve věku 82 let zemřel v sobotu večer český oscarový režisér Jiří Menzel. Na Facebooku to v neděli oznámila jeho manželka Olga Menzelová a informaci o jeho úmrtí potvrdila Menzlova asistentka Míla Řádová. V posledních letech se Menzel potýkal s vážnými zdravotními problémy. Jako režisér má na svém kontě zhruba dvě desítky filmů a v řadě snímků se objevil i jako herec.

"Jiřinko náš milovaný, nejstatečnější ze všech statečných. Včera (v sobotu) večer doma v našich náručích tvoje tělo opustilo náš pozemský svět," uvedla na Facebooku manželka režiséra.

Veřejné poslední rozloučení se konat nebude. Režisérova asistentka Míla Řádová v pondělí ČTK řekla, že Menzel si to tak přál. Pokud se uskuteční nějaký pietní akt, stane se tak podle ní zřejmě až s delším časovým odstupem.

Laskavá a soucitná poetika jeho filmů přinesla Jiřímu Menzelovi světový úspěch už na začátku režisérské kariéry. V roce 1967 získal za Ostře sledované vlaky, natočené podle románu Bohumila Hrabala, Oscara pro cizojazyčný film. Podle Hrabalových knih točil Menzel i později. Dílo filmaře, který se uplatnil též jako osobitý herec ve snímcích svých i cizích, patří k tomu nejlepšímu, co tuzemská kinematografie vytvořila.

"Věci musí vznikat lehce, pracovat musíte přirozeně, jako když dýcháte," tvrdil osobitý tvůrce, který se už v dětství zamiloval do filmů Reného Claira, Charlieho Chaplina či Jeana Renoira. Menzel se narodil 23. února 1938 v rodině publicisty, spisovatele a dramaturga animovaných filmů Josefa Menzela. Na pražské Filmové a televizní fakultě (FAMU) studoval v letech 1958 až 1962 u Otakara Vávry, v silném ročníku, který je dnes považován za osu české filmové nové vlny - mimo jiné s Věrou Chytilovou nebo Evaldem Schormem.

Publikum i odborníky zaujal Menzel hned svou první režií, kterou byla adaptace Hrabalovy povídky Smrt pana Baltazara ve filmu Perličky na dně (1965). Atmosféra jeho Rozmarného léta podle Vladislava Vančury (1967) dokonale souzní s předlohou. Květnatý archaický jazyk, kvůli kterému byla předloha pokládána na nezfilmovatelnou, Menzel citlivě vyvážil záběry, v nichž se takřka nic neděje, ale "hraje" v nich hladina řeky, déšť či zmoklé sklenice na stole. Nalezl zde křehkou rovnováhu mezi humorem a poezií.

Skřivánci na niti podle Hrabalových povídek z roku 1969 skončili nakonec v trezoru pro svou kritiku komunistické zvůle a k divákům se dostali až po změně režimu - a 21 let po svém vzniku získali na Berlinale Zlatého medvěda. Menzelovy další hrabalovské filmy, malebné Postřižiny či Slavnosti sněženek, stejně jako komediální snímky ze 70. a 80. let, často podle scénáře Zdeňka Svěráka (Na samotě u lesa, Báječní muži s klikou či na Oscara nominovaná Vesnička má středisková), patří k tomu nejlepšímu, co v té době vznikalo.

"Pro nás s Láďou Smoljakem to byla veliká čest pracovat s oscarovým režisérem. Na prvním filmu, co jsme pro něj napsali, to bylo Na samotě u lesa, jsme si dávali hodně záležet," řekl Svěrák. Připomněl, že ve filmu dostali spolu se Smoljakem jako neherci první větší filmové role. "Při té spolupráci jsme si uvědomili, jak mu záleží na obsazení. Tenkrát byl v nemilosti Jan Tříska a Jirka byl paličák, zdržoval to natáčení, dokud mu Třísku nedovolili. Řekl, že jiného představitele nevidí a tím vymohl, že se Jan Tříska mohl vrátit na plátno," vzpomínal Svěrák.

Zmínil také, že Menzel nebyl při natáčení šťastný, jakkoli by se to mohlo z jeho komedií třeba zdát. "Na film se těšil, ale když se začalo, jako by tím filmem onemocněl. Byl nervózní, vážný, byla to zodpovědnost, strach, že tentokrát se to třeba nepovede, nebo že to nedělá úplně dobře, nebyl si tak jistý úspěchem. Byl šíleně svědomitý a trpělivý," popsal Svěrák spolupráci s ním.

Před kamerou pak Menzel uplatnil civilní projev, postavený na klaunství a komediantství. Hrál například ve filmech Kdyby tisíc klarinetů, Rozmarné léto, Pension pro svobodné pány či Hra o jablko.

Svůj poslední film natočil Menzel v roce 2013 - byla to "prostopášná komedie o vášni k životu, hudbě a k ženám" Donšajni. Nebyla tak úspěšná jako jeho předchozí hrabalovský titul Obsluhoval jsem anglického krále (2006), který měl ohlas i v zahraničí. Předcházelo mu ovšem osm let sporů o práva na natočení slavného románu, korunovaných proslulou scénou s "Menzelovým proutkem". Tím rozhořčený režisér veřejně sešvihal producenta Jiřího Sirotka na filmovém festivalu v Karlových Varech v roce 1998.

V delší pauze mezi filmováním - předchozí snímek Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina je z roku 1993 - se Menzel věnoval hlavně divadelní režii v ČR i v cizině. Divadlo mu bylo vždy blízké, i kvůli hravému režijnímu rukopisu. V pražském Činoherním klubu například inscenoval Machiavelliho Mandragoru, která se tam hrála 11 let. Velmi úspěšný byl i Feydeaův Brouk v hlavě v Divadle na Vinohradech. Realizoval i několik oper a režíroval i na Letních shakespearovských slavnostech.

Za dlouholetý umělecký přínos českému filmu dostal Menzel v roce 1996 Českého lva a v roce 2003 na filmovém festivalu v Karlových Varech cenu za celoživotní dílo. Jeho rukopisu dobře rozuměli i v zahraničí, kde byl velmi žádaný. Dvakrát byl vyznamenán francouzským Řádem umění a literatury. Obdržel také Cenu Vladislava Vančury i medaili Za zásluhy.

Na Mezinárodním festivalu v Berlíně před dvěma lety udělili Menzelovi cenu Kamera Berlinale, určenou osobnostem, k nimž má tato přehlídka zvláštní vztah. Na festivalu měl též premiéru film Tlumočník režiséra Martina Šulíka, road movie, v níž Menzel ztvárnil titulní postavu. V září 2018 dostal na filmovém festivalu v izraelské Haifě cenu za celoživotní dílo. Vloni v září se stal čestným občanem hlavního města Prahy.

Dlouhá léta zarputilý starý mládenec se v roce 2004 oženil s Olgou Kelymanovou, absolventkou produkce na DAMU. V roce 2008 se v manželství narodila Anna Karolína (jejím biologickým otcem je režisér Jaroslav Brabec), o šest let později přibyla Eva Maria.

Herečka a diplomatka Magda Vášáryová v pondělí v reakci na úmrtí Menzela připomněla svoji roli Maryšky ve filmu Postřižiny z roku 1980. "Máří z Postřižin by to vzala s humorem, protože brala život tak, jak šel," řekla ČTK. Na Menzela bude vzpomínat jako na geniálního a velice náročného režiséra, pak jako na člověka, který byl slavný a užíval si to, a také jako na člověka, který si nepřestal hrát, i když byl dospělý a velký. "Pořád si hrál jako malý kluk. To bylo na něm sympatické," uvedla.

V posledních letech se Menzel potýkal s vážnými zdravotními problémy. V listopadu 2018 prodělal náročnou operaci hlavy, podle manželky Olgy šlo o komplikace po těžké meningitidě.

Soustrast od politiků

Kvality filmového díla Menzela a jeho světový ohlas zmiňují čeští politici v příspěvcích, v nichž v pondělí na sociálních sítích vyjadřují soustrast rodině režiséra. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že Menzel za sebou zanechal úžasné dílo, které nikdy nepřestane těšit a bavit. Podle šéfa opoziční ODS Petra Fialy potěšil režisér několik generací diváků, kteří na něj budou vděčně vzpomínat.

Babiš na svých sociálních sítích vyjádřil rodině českého filmaře upřímnou soustrast. "Smutná zpráva o úmrtí tohoto výjimečného člověka a filmaře velice zasáhla nás všechny. Zanechal tu po sobě úžasné dílo, které nás nikdy nepřestane těšit a bavit a díky kterému zná český film celý svět. Díky, Mistře," uvedl.

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) ČTK napsal, že Menzelův filmový rukopis i herectví jsou nezaměnitelné. Menzelovi je vděčný například za film Skřivánci na niti. "V tomto filmu opustil všechen oficiální výklad velkých dějin, jak se o nich psalo v učebnicích, a ukázal tragické osudy bezejmenných, ale vůbec ne obyčejných lidí, které ty velké dějiny semlely a z jejich životů udělaly trosky," uvedl Zaorálek.

Menzel podle Zaorálka celý svůj filmový život hledal něco zdánlivě obyčejného, co zachraňuje svou poezií a půvabem smysluplnost lidské existence. "Byl s Milošem Formanem nejznámějším představitelem nové vlny šedesátých let a zasloužil se o to, že přitáhl mnoho čtenářů k (Bohumilu) Hrabalovi a (Vladislavu) Vančurovi. Jeho filmový rukopis i herectví jsou nezaměnitelné," dodal ministr.

Vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO) připomněla, že se Menzel do "srdcí diváků zapsal především neotřelými adaptacemi díla spisovatele Bohumila Hrabala" a "nezapomenutelnými hláškami". "Opustila nás legenda českého filmu. Díky za všechny skvělé filmy, pane režisére," uvedla. 

Šéf ODS Fiala zdůraznil, že Menzelovy filmy dosáhly světového ohlasu. "Podle svých slov chtěl svými díly především bavit a potěšit. A to se mu dařilo měrou vrchovatou u několika generací diváků, kteří na něj budou vděčně vzpomínat," uvedl. "Až setřeseme první smutek, dojde nám, že se díky jeho filmům můžeme ještě dlouhá, dlouhá léta smát, dojímat a radovat. To opravdu není málo," napsala poslankyně a kandidátka ODS do Senátu Miroslava Němcová.

Bývalý ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) uvedl, že Menzelův vklad české filmové kultuře je obrovský. "Vážím si toho, že jsem měl tu čest s panem režisérem mnohokrát debatovat o filmu, kultuře, o světě a hodnotách. Lehké odpočinutí, pane režisére. A velký dík za vaše dílo!" napsal.