Předsedou Senátu bude dál Miloš Vystrčil z ODS. Je to pro voliče podstatná zpráva, protože opoziční partaje tím dokázaly, že to myslí se spoluprací vážně. Pokud by se o šéfa Senátu strhla rvačka, mohl by jásat Miloš Zeman, který Vystrčila nesnáší kvůli jeho cestě na Tchaj-wan, a Andrej Babiš, kterému by se potvrdilo, že stačí, když se opozici hodí kus žvance a ona se porve jak smečka hladových raťafáků. Nedošlo k tomu, takže voliči opozičních stran si mohou být o něco jistější, že spojenectví s cílem vytvořit po volbách vládu bez covidovou krizí zkompromitovaného oligarchy je míněno vážně a nerozpadne se dřív, než vůbec vznikne.

Samozřejmě to bylo trochu složitější. Starostové, kteří vyhráli senátní volby, si dlouho hráli s myšlenkou, že by mohli Vystrčila odstavit a posadit do křesla šéfa Senátu například Zbyňka Linharta nebo Jiřího Drahoše. Na Vystrčilovo setrvání ve funkci kývli až ve chvíli, kdy bylo jasné, že z jejich klubu odejdou senátoři TOP 09 a přidají se k ODS. Nynější květnatá deklarace STAN, že je nutné spolupracovat, je tak trochu z nouze ctnost. Ovšem to není podstatné − počítá se výsledek. A ten vůbec není zlý. Vystrčil, jenž se stal pro nebabišovskou a nezemanovskou část společnosti symbolem jiné než oligarchické a pročínské politiky, může dál ve funkci druhého nejvyššího ústavního činitele hrát roli výrazného oponenta aktuální moci. Což mu mimochodem jde velmi dobře, jak už prokázal v řadě televizních debat.

Mikropříběh kolem staronového předsedy Senátu nicméně ukazuje, jak je situace demokratických středových stran komplikovaná. Zaprvé jsou všechny v konstantním pokušení hájit jen svůj zájem. A zadruhé jejich voliči jsou mladší a vzdělanější, a tudíž kritičtí. Tentokrát se směrem k Vystrčilovi vyvalila vlna kritiky od liberálů, kteří mu vyčítali, že podpořil před druhým kolem senátních voleb hazardního barona Ivo Valentu, a že by tudíž šéfem Senátu být neměl. Pro opozici je to varování: zatímco skalní voliči Andreje Babiše odpustí svému lídrovi úplně všechno, liberální voliči odpouštějí máloco. Opozice by se měla chovat tak, aby své potenciální voliče zbytečně drobnými přešlapy nedráždila. Jinak energie vložená do formování koalic může v den voleb vyletět oknem.