Do finále letošních Evropských filmových cen se dostaly dva filmy s českou účastí. V kategorii nejlepší režie má nominaci Agnieszka Hollandová za film Šarlatán, v kategorii nejlepší film je ve finále mezi šesti snímky Václav Marhoul s filmem Nabarvené ptáče, který natočil i produkoval. Finálové nominace v úterý vyhlašovala Evropská filmová akademie v rámci filmového festivalu ve španělské Seville.

"Pro mě to byl šok, opravdu jsem to nečekal. Už jen proto, že Nabarvené ptáče se výrazně odlišuje od trendů evropské kinematografie posledních deseti let," citovala v tiskové zprávě Marhoula Jana Šafářová za distribuční společnost Bioscop. Snímek vidělo v českých kinech přes 100 000 diváků.

Evropské filmové ceny se označují za evropské Oscary. Více než 3800 členů EFA se nyní digitálně sejde, aby vybrali vítěze; kvůli pandemii koronaviru proběhne vyhlášení vítězů 33. ročníku Evropských filmových cen bez diváků v podobě vysílání a streamování ze sídla EFA v Berlíně 12. prosince 2020. Původně se slavnost měla odehrát v islandské metropoli Reykjavíku.

Nabarvené ptáče bylo zařazeno do hlavní soutěže 76. ročníku festivalu v Benátkách, kde snímek získal i cenu UNICEF. Dostal se i do oficiálního výběru festivalu v Torontu, Chicagu nebo Londýně. Doma Nabarvené ptáče dostalo osm Českých lvů. Drama z období druhé světové války je adaptací bestselleru spisovatele Jerzyho Kosińského. Česko-ukrajinsko-slovenský snímek produkovala Marhoulova společnost Silver Screen.

Mezi nejúspěšnější filmy letos se čtyřmi nominacemi patří dánské drama Chlast, polské drama Corpus Christi a francouzsko-italské drama Martin Eden. V kategorii evropského filmu roku 2020 se k nim krom zmíněného Malovaného ptáčete připojilo ještě německo-nizozemské drama Berlin Alexanderplatz a německo-francouzské romantické drama Undine.

V kategorii režisérů se krom Hollandové a Thomase Vinterberga nominovaného za Chlast, Jana Komasy za Corpus Christi a Pietra Marcella za film Martin Eden dočkal nominace Francois Ozon za francouzské drama Léto 85 a Maria Sødahlová za norsko-švédské romantické drama Naděje.

Na cenu za evropský scénář byli nominováni scenáristé snímků Berlin Alexanderplatz, Dospěláci v místnosti, Zlovolné historky z předměstí, Martin Eden, Corpus Christi a Chlast.

Drama režisérky Agnieszky Hollandové Šarlatán vzniklo podle scénáře Marka Epsteina a sleduje život léčitele a bylinkáře Jana Mikoláška, který léčil statisíce lidí, byl ale perzekvován nacisty i komunisty.

Stejně jako Nabarvené ptáče i Šarlatána podpořil Státní fond kinematografie, štáb filmu Šarlatán využil tuzemských filmových pobídek přes deset milionů korun, produkce pak při natáčení v České republice utratila 58,9 milionu korun za služby českých firem a dodavatelů.

Film Šarlatán vznikl v koprodukci Česka, Irska, Polska a Slovenska. Snímek měl světovou premiéru na letošním Berlinale a byl zařazen do oficiálního výběru na festivalech v Telluride, Chicagu, Moskvě nebo Tallinnu. Česká filmová a televizní akademie vyslala Šarlatána do boje o nominaci na amerického Oscara za nejlepší cizojazyčný film.

V širší nominaci na Evropské filmové ceny byly další koprodukční snímky, které podpořil Státní fond kinematografie, a to Služebníci režiséra Ivana Ostrochovského a Budiž světlo režiséra Marka Škopa.

Největší český úspěch v tomto ocenění se datuje do roku 2008, kdy cenu za nejlepší dokumentární film získal film René režisérky Heleny Třeštíkové, a v roce 2012 vyhrál cenu za nejlepší animovaný film Tomáš Luňák se snímkem Alois Nebel. V kategorii nejlepší film byl z českých snímků dosud nominován jen v roce 1996 později oscarový Kolja režiséra Jana Svěráka, cenu si nakonec odnesl Lars von Trier za Prolomit vlny.

Související
Související