Díky vývoji cen potravin a energií může už nyní, v prvních týdnech roku, klesnout inflace pod dvě procenta. Další vývoj se ale dá odhadnout jen těžko. Růst může podpořit zvýšená poptávka způsobená zrušením superhrubé mzdy a s tím související růst příjmů. Během roku by se inflace mohla pohybovat kolem dvou procent.

Průměrná míra inflace byla loni 3,2 procenta, nejvyšší za osm let. V prosinci spotřebitelské ceny meziročně rostly nejpomaleji za dva roky, zvýšily se o 2,3 procenta.

"Pro následující období předpokládáme, že klesne pod dvě procenta. Zřejmě hned v úvodu roku. Hlavní zásluhu by na tom mohly mít ceny potravin a energií," uvedl Patrik Rožumberský, analytik UniCredit Bank. V dalších měsících očekává vliv protichůdných faktorů. "Na pokles poptávky a další snižování inflace by mohla tlačit rostoucí nezaměstnanost a slabší růst mezd. Podpořit ji naopak mohou vládní daňové změny a případný vyšší optimismus domácností při ústupu pandemie," upozornil. Inflace podle něj nebude mít jednoznačný trend a setrvá v okolí dvou procent. "Pokud se ČNB rozhodne zvýšit úrokové sazby už tento rok, zřejmě tak učiní až v jeho posledním čtvrtletí," dodal.

2 procenta

je průměrný růst cenové hladiny, o který usiluje Česká národní banka. Loni však svého cíle nedosáhla, inflace byla vyšší a nevešla se ani do tolerančního pásma jednoho procentního bodu od cíle.

Inflace se může brzy dostat pod hranici dvou procent i podle analytika ČSOB Petra Dufka. "Důvodem je slabší spotřebitelská poptávka, ale také stále větší orientace na e-shopy. Konkurence v maloobchodě tak po čase opět zesiluje a drží ceny na uzdě. K nižší inflaci by měla pomoci i posilující koruna, která navíc zpřísňuje měnové podmínky v Česku," uvedl.

Pozvolné zpomalování tlaků na růst inflace bude nyní podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka pokračovat. "Dlouhodobějšího a udržitelného přiblížení inflace ke dvěma procentům se však letos s ohledem na silný rozpočtový impulz pravděpodobně nedočkáme," odhadl.

Rovněž hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč odhaduje, že celková inflace by letos mohla v průměru klesnout na úroveň dvouprocentního inflačního cíle ČNB. "Cenové tlaky se budou zmírňovat v reakci na loňský pokles české ekonomiky, působit bude také silnější koruna a pokles cen energií," uvedl.

Inflace bude podle analytika Natland Petra Bartoně klesat minimálně do doby, než se významněji oživí mezinárodní obchod a stoupnou ceny ropy.

Ekonom Komerční banky Michal Brožka pro letošek počítá v průměru se stabilními cenami energií, zdražením tabáku a alkoholu kvůli vyšší dani a s umírněným růstem cen potravin. Začátkem roku by mohla i podle něj meziroční míra inflace klesnout pod dvě procenta.

"Inflace by měla letos zpomalit a pohybovat se mírně nad dvěma procenty, koronakrize ale přináší řadu nejistot. Proinflačním směrem bude patrně působit daňový balíček a snížení daně z příjmů," upozornil hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Naopak ekonomka investiční skupiny LOGeco Jana Mücková si nemyslí, že inflace letos klesne k cíli ČNB, tedy ke dvěma procentům. "Před pandemií byly v ekonomice silné inflační tlaky, které byly přidušeny nízkou ekonomickou aktivitou. Zpomalil se tok peněz a tím se snížila inflace. Na začátku léta ale bylo vidět, že inflace má tendenci růst s uvolňováním vládních opatření. Růst cen vidím jako velký problém tohoto roku, protože bude doprovázen stagnací platů a zvyšující se nezaměstnaností," uvedla.