Každý mocipán ví, že nejlepší čas utahovat šrouby je, když ti venku mají svých starostí dost. Linii tentokrát udal počátkem týdne ředitel vládního úřadu pro záležitosti Hongkongu a Macaa Sia Pao-lung, který v minulosti proslul v čele kampaně proti křesťanům, při níž se bořily kostely a kříže. Vzkázal, že nelze dovolit, aby byl poškozován základ společnosti, vedoucí úloha Komunistické strany Číny, a proto v bývalé britské kolonii Hongkongu, dnes zvláštní administrativní oblasti, mohou vládnout jen patrioti.

Vlastencem podle komunistických vládců nemůže být nikdo, kdo neuznává jejich mocenský monopol. Byla tu však výjimka. Když Peking v roce 1997 Hongkong od Britů přebíral, zavázal se 50 let udržet systém "jedna země, dva systémy", který jednomu z nejdůležitějších finančních center východní Asie měl zaručit do značné míry nezávislou justici i nemalou svobodu slova. Masové protesty před dvěma lety se právě těchto garancí dovolávaly.

Pokřivený výklad patriotismu se má napříště vztahovat už i na Hongkong. Každý, kdo bude chtít zastávat některou z takřka dvou tisíc volitelných veřejných funkcí, musí složit přísahu loajality. A aby do shromáždění, které volí šéfa či šéfovou administrativy, nepronikly podvratné elementy úskokem, bez prověření oddanosti Komunistické straně Číny nebude možné ani kandidovat. Překreslení volebních obvodů tak, aby se roztříštily ty, v nichž v minulosti uspěli zástupci prodemokratických sil, pak jen potvrzuje, že nic nemá být ponecháno náhodě.

Rozmetání již dříve omezených svobod popírá závazky dané Pekingem při odchodu britské správy a má i své materiální důsledky. V Hongkongu přibývají případy firem, které se rozhodly přemístit své sídlo buď jinam do Asie, anebo rovnou do kontinentální Číny. Buď hledají prostředí, které by jim poskytlo jistotu v případných soudních sporech, nebo kvůli ztrátě garancí, jež jim Hongkong poskytoval. Finanční zlaté vejce může začít zahnívat.