Zhruba před rokem se v prodejnách s hudebními nosiči objevily první tituly edice Velcí klavíristé 20. století. V září letošního roku by měla být řada kompletní. Vydavatelem je firma Philips Classics z uskupení Universal Music, ale jen reprezentativní úkol edice by se těžko podařilo naplnit, kdyby se na projektu nepodílely další nahrávací společnosti. Bylo jich celkem pětadvacet (mj. EMI Classics, BMG Classics, DG, Decca, Sony Classical, Vanguard Classics, Teldec Classics, Supraphon).

Díky této (svého druhu a rozsahu) bezkonkurenční spolupráci konkurenčních značek se jednotlivé tituly proměnily v originální, dosud nezveřejněné komplety. Jednotliví umělci se představují repertoárem, který je zapsal do historie interpretačního umění. Na titulu věnovaném Arthuru Rubinsteinovi například slyšíme Chopinovy skladby, Artur Schnabel hraje Beethovena, Vladimir Horowitz Scarlattiho. Edice ale reflektuje i detailnější vazby klavíristy a konkrétní skladby - Arthuro Benedetti Michelangeli hraje Rachmaninovův 4. koncert, Martha Argerichová Ravelův Koncert G dur, Emil Gilels Lyrické kusy Edvarda Griega atd. U těch klavíristů, kteří se vyhýbali nahrávacím studiím (např. Josef Hofman, Jorge Bolet, Earl Wild) byly použity živé nahrávky z koncertních vystoupení. 

České interpretační umění v edici reprezentuje Ivan Moravec, který byl před dvěma lety unií amerických rozhlasových stanic nominován na titul Hráč roku. Charakteristika v materiálech edice říká: "Moravec, jenž sám obdivuje Arthura Benedettiho Michalangeliho, sdílí se svým mistrem lásku ke krásnému zvuku, zpěvnému tónu a dokonalosti ve frázování. Každá jeho nahrávka je předmět krásy sám o sobě, vzácný a zářivý jako váza z dynastie Ming."

Na dvojkompaktu dokládají pravdivost těchto slov nahrávky skladeb Chopinových (Mazurky, Scherzo b moll, Nocturno op. 62, Balada f moll, Barkarola), Debussyho (Image, Pour le piano), Franckových (Preludium, chorál a fuga) či Ravelových (Sonatina). Nechybí tu ani nahrávka Chromatické fantazie a fugy Johanna Sebastiana Bacha, která bývá považována za kontroverzní. 

Editorem celé řady se stal repertoárový ředitel značky Philips, Kanaďan Tom Deacon, který má na svém kontě již několik úspěšných edicí (např. série Duo, které se za pět let prodalo deset miliónů nosičů, ale také tzv. Richterovy edice, řad Zlaté baroko či Umění Alfreda Bredela, mozartovské řady).

Práce na Velkých klavíristech začala již v roce 1995. Prvních šest měsíců roku 1997 pak Deacon strávil v naprosté izolaci: poslouchal stovky nahrávek, aby od vybraných interpretů vybral ty nejcharakterističtější. Tíhu jeho úkolu charakterizují některá statistická data edice: délka zaznamenané hudby představuje 15 006 minut, tedy 250 hodin; na stovce titulů (každý o dvou CD) účinkuje 74 klavíristů patnácti národností (68 sólistů, dvě dua); premiéru na kompaktním disku tu má hudba v délce 3808 minut (což je čtvrtina celkového času); fonografickou premiéru pak hudba o délce 90 minut (např. Mozartovy Koncerty č. 26 a 27 či Transcendentální suita F. Liszta); speciálně pro edici byly klavíristkou Mičuko Ušidou natočeny Schönbergovy Tři kusy. Nejstarším klavíristou zařazeným do edice se stal Polák Ignacy Paderewski (1860 až 1941), nejmladším interpret ruského původu Jevgenij Kisin (1971).