V neděli 4. října skončil třetí ročník veletrhu současného umění Art Forum Berlin. Do veletržního areálu se sjelo 145 vystavovatelů hlavně z Evropy. Desítka stánků patřila zámořským galeriím. České obchodníky s uměním reprezentovala letos již podruhé Galerie Jiří Švestka z Prahy.

Berlínské Art Forum založilo pět galeristů, pro které byl tradiční veletrh Art Cologne v Kolíně nad Rýnem příliš konzervativní, rozsáhlý a nadměrně soustředěný na německé umění. Nelíbilo se jim, že mladé galerie narážely v Kolíně na tak velkou nedůvěru organizátorů, že si na protest musely uspořádat vlastní veletrh Unfair.

Organizátoři berlínského Art Fora dělají, co mohou, pro to, aby zainteresovali co nejprestižnější klientelu. Nejenže si zajistili sponzorování u čtvrté největší německé banky, ale také se snažili nalákat 140 nejvýznamnějších sběratelů a 30 kurátorů předních muzeí z celého světa na bezplatné letenky, ubytování, průvodce a limuzíny. Snaha - včetně úsilí o co nejkvalitnější vystavovatele, které vybírá pětičlenný výbor nejmenovaných mezinárodních znalců - přináší ovoce: Berlínské Art Forum se stává největším rivalem zavedeného veletrhu Art Cologne, a to jak ve smyslu obchodním, tak ve smyslu uměleckém.

Jak němečtí, tak i ostatní galeristé přivezli do Berlína především prestižní autory 90. let. Z tohoto obrazu se nevymyká ani pražská Galerie Jiří Švestka. Jak nám řekl její majitel, je se svou účastí v Berlíně velmi spokojen. Předvedl tam ve zkratce celý program své galerie a získal zaslouženou pozornost médií. Vystavil obraz Zdeňka Sýkory, objekty Stanislava Kolíbala a Kateřiny Vincourové a představil také Davida Černého. Z jeho osvědčených zahraničních autorů upoutal hlavně model pavilónu od Dana Grahama a obraz od Michaela Bibersteina. Galerie Švestka byla jedním z pouhých dvou vystavovatelů, kteří měli na svém stánku Grahama, jenž právě ve dnech veletrhu představil svou realizaci - velkou sochu v části Berlína zvané Mitte.

Těžiště se přesouvá

Berlín se chystá na rok 2000, kdy se stane hlavním městem sjednoceného Německa. Neskrývá se ani s nadějí, že by se mohl stát evropským hlavním městem trhu se současným uměním. Není to lichá naděje. Někteří významní galeristé už se sem přesouvají: za posledních dvanáct měsíců jich bylo na tucet, například Werner Müller, Mehdi Chouraki, Schipper & Krome nebo Barbara Thumm.

Proměna města v metropoli sjednocené země probíhá opravdu velkoryse a na současné umění se při ní nezapomíná. Na Postupimském náměstí vyrůstá komplex budov, jež jsou dílem architektů zvučných jmen a v nichž budou sídlit významné světové firmy. Péčí firmy Daimler-Benz se součástí tohoto místa stává šest soch. Mezi nimi je čtrnáctimetrová socha Galileo od Marka di Suvera, mechanická skulptura Jeana Tinguelyho nebo plastika Jízda na kole od Roberta Rauschenberga. Změnu prodělává i budova Reichstagu. Projekt byl svěřen slovutnému Normanu Fosterovi.
V posledních zářijových dnech byla také založena tradice Berlínských bienále současného umění. První ročník soustředil práce 70 Berlíňanů a umělců, kteří v tomto městě pracují.

Už ne Kolín nad Rýnem, ale Berlín je místem, kde jsou události v pohybu. Berlínská umělecká scéna se překotně mění. Na čím dál bohatší nabídku údajně reagují hlavně velké německé banky a firmy. Německé sběratele je prý třeba ještě vychovat ke skutečnému zájmu o současné umění. Galeristé se spoléhají především na zákazníky ze Spojených států a z evropských zemí. Shodně vypovídají, že příslušníci dnešní střední třídy v Německu jsou ochotni vydat za současná díla od pěti do 100 tisíc marek.