Jak skončili hrdinové jednoho z nejslavnějších snímků světové kinematografie, amerického filmu Casablanca?

Americký novinář Michael Walsh, bývalý hudební kritik, se domnívá, že na tyto otázky zná odpovědi. Počátkem října mu totiž nakladatelství Warner Books spadající pod společnost Time Warner vydalo knihu, v níž rozvíjí další osudy postav kultovního filmu.

Svou čtyřsetstránkovou práci nazval Walsh As Time Goes By (Jak plyne čas) podle písně, která hraje ve filmu důležitou úlohu.

"Ten film nastoluje obrovské množství otázek, a proto je tak populární. Pokusil jsem se dovést něco do konce a ještě toho spoustu zbylo," vysvětlil Walsh důvod, proč se do odvážného podniku pustil.

O tom, že si sám není výsledkem docela jist, svědčí fakt, že neposlal před uvedením knihy na trh tradiční výtisk renomovaným kritikům. Ani to ovšem nezabránilo některým bývalým kolegům šířit zprávy, že kniha je brak.

Walsh vykonstruoval hrdinům Casablanky nové příběhy, ale také zaplnil "mezery", které údajně měla filmová předloha. Z Bogarta, cynického majitele baru, udělal newyorského Žida Jicchika Balina, který uprchl ze Spojených států před válkou mafiánských gangů.

Filmový Rick naproti tomu svoji přítomnost v Maroku vysvětluje tím, že přišel hledat minerály. "Měl jsem špatné informace," odpovídá na připomínky, že v poušti žádné nejsou.

Protinacistický bojovník Lászlo je poslán místo do Ameriky zpět do Prahy, kde se zapojí i s manželkou do plánování atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. Rick se bojí následků Heydrichovy smrti a pokouší se atentát překazit. Lászlo však nenáviděného nacistu zabije a sám umírá.

Všem filmovým divákům, které roztesknila slavná scéna loučení Ricka s Ilsou na letišti, nabízí Walsh novou alternativu. "Nemohu bez tebe žít, Elso," říká v knize Rick, který měl na plátně podobu nenapravitelného cynika.

"Myslel jsem, že mohu. Bůh ví, že jsem to zkusil. Ale nejde to. Ne po Casablance. Ne po Paříži. Ne, nikdy." Knihu tak uzavírá svatba a happy end, který ve filmu mnohým chyběl.