Spíše než v postavě dlouhonohého snílka v brnění a s kopím, známého z knižních ilustrací francouzského malíře Gustava Dorého, našli tvůrci inspiraci v atmosféře italského filmového neorealismu přelomu 50. a 60. let.

Quichottovou Rosinantou proto bude v pražské inscenaci Fiat 500 se stahovací střechou, oslem jeho sluhy Sancho Panzy se zase stane motocykl. Novinářům to dnes sdělil režisér představení Jiří Nekvasil.

"Naším cílem bylo najít tvar scénického obrazu, který je přítomen v Massenetově lyrické hudbě, zachytit pocity smutku a nostalgie a zároveň i realitu, která přechází do fantazie, aniž si toho všimneme.

Fiat i motocykl, to je vlastně vyjádření road movie, putování za iluzí," uvedl Nekvasil, který se ke spolupráci se Státní operou Praha (SOP) vrací po osmi letech.

V hlavní roli rytíře bloudícího světem a hnaného touhou po ideálu budou alternovat basista italsko-španělského původu Rubén Amoretti a srbský basista Ivan Tomašev, jehož matka pochází z Brna.

Jako Dulcinea se představí ruská mezzosopranistka Galia Ibragimovová a Andrea Kalivodová. Roli Sancha si rozdělí basbarytonista Noé Colín, v jehož kariéře to bude již 57. role, a barytonista Jakub Kettner.

Představení vzniklo ve spolupráci s Katedrou pantomimy Hudební fakulty Akademie múzických umění v Praze. Spoluúčinkují akrobaté pražského souboru Sacra cirkus. Tvůrci pražské opery zvolili téměř prázdné jeviště, které znázorňuje jakýsi pozemek za filmovým studiem. Pokouší se tak vyjádřit neurčitou hranici mezi iluzí a realitou.

Quichottova historie

Poslední Massenetova opera nese podtitul "heroická komedie". Předlohou libretisty Henriho Caina byla francouzská dramatizace Cervantesovy předlohy z pera Massenetova současníka Jacquese Le Lorraina Rytíř dlouhé postavy. Roli Don Quichotta napsal autor přímo pro legendárního ruského basistu Fjodora Šaljapina.

Ten v ní exceloval při premiéře v únoru 1910 v Monte Carlu, v roce 1934 se jako Don Quichotte představil také v Národním divadle v Praze.

V budově SOP, tehdejším Smetanově divadle, byl Don Quichotte uveden v letech 1965 až 1967 v režii Luďka Mandause s Eduardem Hakenem a Jaroslavem Horáčkem v titulní roli.

Po lednové premiéře baletu Spící krasavice - poslední dcera cara a nynější inscenaci Dona Quichotta bude poslední premiérou právě probíhající sezony SOP 20. května opera Tristan a Isolda, kterou Richard Wagner vytvořil v letech 1857 až 1859 na vlastní libreto.

Kritika repertoáru

Druhá pražská operní scéna stále čeká na konkrétní kroky pražského magistrátu, který ústy primátora Pavla Béma slíbil, že společně s ministerstvem kultury předloží společný projekt spravování SOP. Ředitel SOP Jaroslav Vocelka měl již ve své funkci končit loni, má ale prodlouženou smlouvu do 30. června 2010. S dalším působením v SOP nepočítá.

Finanční problémy opery, která občas musí čelit kritice za úroveň svého repertoáru, se projevily i v plánech na letošní rok. V plánu byly jen tři premiéry, jedna baletní a dvě operní.

Související