Svléknout Stroupežnického Naše furianty z krojů a ukázat českou náves, jaká opravdu je, se rozhodli inscenátoři hry v Divadle v Dlouhé. Svůj záměr žánrově definovali jako gogolovskou grotesku po česku.

Kolektiv, který září

"Ten punč platím já" - ne nadarmo tahle ústřední hláška trumfujících se sedláků a místních "vejborů" čili obecních zastupitelů z komedie Ladislava Stroupežnického zlidověla. Málokterá divadelní hra vystihuje malichernou prestižnost české povahy a české politiky tak dokonale. Ať jde o ponocenství v Našich furiantech, nebo aktuální volbu policejního prezidenta, je silný groteskní rozměr "rozhodovacích mechanismů" na český způsob nepřehlédnutelný a má nespornou tradici. Bez nadsázky lze říci, že se jedná o dramaturgickou trefu do černého a zároveň o titul, kterým režisér Jan Borna logicky pokračuje ve své osobní dramaturgii převážně "lehčích" titulů (Oněgin byl Rusák, Kabaret Vian-Cami, Myška z bříška), jež se však publiku násilně nepodbízejí.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.