Novou inscenaci nazvanou Trapná muka má od pátku v repertoáru brněnské divadlo Husa na provázku. Režisér a autor dramatizace Jan Mikulášek v ní spojil ranou povídkovou tvorbu Karla Čapka ze sbírek Boží muka a Trapné povídky. Po loňském Hordubalovi jde o druhý díl cyklu Čapek na provázku, jehož cílem je představit dílo slavného spisovatele a dramatika v novém světle.

"Chceme Čapka objevit dnešku, dnešní mladé generaci, a to nejen jako autora velkých známých her, případně novel a nejznámějších povídek. Chceme v něm najít věci nejniternější, neosobnější a nejhlubší," uvedl dramaturg Josef Kovalčuk. Cyklus Čapek na provázku vyvrcholí v sezoně 2012/2013 inscenací Život a dílo skladatele Foltýna v režii Vladimíra Morávka.

Představení Trapná muka charakterizuje nezvyklá scéna navržená výtvarníkem Markem Cpinem. Jde o průřez třípatrovým domem s osmi místnostmi, v nichž se pohybují herci. Scéna umožňuje divákům sledovat několik situací v jednom okamžiku. Podle divadelníků se scéna nepodobá ničemu, co dosud na jevišti Husy na provázku stálo. Scéna může připomínat zašlou ubytovnu, ale také lidskou duši s různými zákoutími.

Režisér Mikulášek použil v představení jedenáct Čapkových povídek, třeba příběhy Čekárna, Peníze, Uražený, Ztracená cesta, Nápis a Otcové. V představení účinkují například Andrea Buršová, Michal Dalecký, Vladimír Hauser, Ivana Hloužková a Martina Krátká. Každý z herců musel nastudovat dvě až tři postavy.

Povídky ve sbírkách Boží muka a Trapné povídky pocházejí z let 1913 až 1916, respektive 1918 až 1920. Mladý autor v nich uvažuje o záhadách lidské duše, osudových náhodách a smyslu lidské existence. Společným znakem povídek je to, že zachycují postavy na životním rozcestí a ve chvílích niterného, ale dramatického zápasu. Mnohé pracují s prvky tajemna. Při budování atmosféry pomáhá divadelníkům také výrazné bílé líčení herců.

Související