Není mnoho proslulých filmů, které by se vzpíraly divadelní adaptaci tolik jako slavné Nebe nad Berlínem Wima Wenderse. Film obsahuje jen málo tradičních dialogů, ale zato vyniká bytostně filmovými prostředky: strhující hrou neklidné černobílé kamery a vycizelovanými zvukovými kolážemi.

Proč si jej nyní pražské Švandovo divadlo vybralo k jevištní adaptaci, není zcela zřejmé; nápovědou může být to, že režisér Petr Štindl se spoluautorem úpravy Dodo Gombárem přemístili "hrací plochu" příběhu na nedaleký smíchovský Anděl, kde ze slavné prosklené budovy architekta Jeana Nouvela na Prahu shlíží právě silueta anděla Damiela z Wendersova filmu.

Proč by ne - příběh anděla, který po letech naslouchání lidským příběhům zatouží nebýt jen svědkem, nýbrž účastníkem, se může odehrát v kterémkoliv městě. Potíž je v tom, že film Nebe nad Berlínem také výrazně pracuje s pamětí města, a v tomto ohledu je Praha Berlínu chabou náhradou.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se