"Potřebujeme nové formy!" hlásá avantgardista Treplev a obdivně třímá divadelní kouřostroj. Inscenace Čechovova Racka, kterou v Dejvickém divadle připravil režisér Michal Vajdička s dramaturgy Danielem Majlingem a Evou Sukovou, žádné nové formy nehledá.
Ve scéně Treplevovy premiéry si láskyplně utahuje z vyprázdněných postupů divadelních avantgard, sama se ale bez podobných efektů snadno obejde: k mimořádně působivému výsledku tu vedou takové zdánlivě obyčejné věci, jako je přesný výklad textu, pečlivá režijní práce a především znamenité ansámblové herectví.
Svět nešťastných lásek
Už dopředu zaujme avizovaná tříapůlhodinová délka - Racek sice není krátká hra, ale takhle dlouhá také ne. Právě ta délka je vlastně klíčem k celé inscenaci a k tomu, čím je cenná: Vajdička totiž Racka inscenuje v neobvykle rozsáhlých plochách mimoslovního rozehrávání situací z textu.
Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:
- Mobilní aplikaci HN
- Web bez reklam
- Odemykání obsahu pro přátele
- On-line archiv od roku 1995
- a mnoho dalšího...