V nové hře Pavla Kohouta se její titulní hrdina Karel Hašler dopustí krajně nedůvtipné slovní hříčky. Majiteli továrny na cukrovinky, který přichází s nabídkou pojmenovat nové anýzové dropsy po slavném písničkáři, odvětí: "Dropsy? To je snad pro psy!"

Pavel Kohout samozřejmě není autorem, který by se v takových nejapnostech vyžíval, a tak ve scénické poznámce vzápětí připisuje: "Směje se tomu sám." Jenomže spolu s Hašlerem se tomu ochotně zasmála i značná část premiérového publika v pražském Divadle na Vinohradech - a právě někde tady, v bezelstně vstřícných diváckých reakcích, se skrývá jeden z největších paradoxů vinohradské novinky.

Všechno, co by v inscenaci nazvané Hašler... mělo vypadat nepatřičně, kýčovitě či hloupě, nakonec diváci režisérovi Tomáši Töpferovi s naprostou samozřejmostí ochotně přijmou.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.