S koncem sezony opustí pražské Národní divadlo svou pátou scénu – podkrovní Kolowrat, kde bylo hostem od roku 1991 v mecenášském pronájmu rodiny Kolowrat-Krakowských.

Většina repertoáru přejde na Novou scénu, řekl mluvčí ND Tomáš Staněk. 

Česká první scéna však bude moci i nadále užívat technickou budovu Kolowratského paláce včetně podzemí, která obsahuje důležité technologické zázemí pro Stavovské divadlo.

Umělci budou moci nadále navštěvovat divadelní klub v suterénu. To vše za symbolický nájem 1 Kč ročně, tedy jako dosud. 

Jeviště pod střechou raně barokního paláce, který byl opraven s rekonstrukcí sousedního Stavovského divadla a sloužil české první scéně jako její provozní budova, nabídlo především místo k realizaci komorních her.

Divadlo Kolowrat tu zahájilo činnost 2. prosince 1991 premiérou hry Felixe Mitterera Návštěvní doba. 

"Od té doby bylo uvedeno 56 činoherních inscenací a projektů, z toho pět scénických čtení. Opera tu uvedla deset a balet tři premiéry," uvedl Staněk.

V dramaturgii podle něj převažovali autoři zahraniční: 35 děl proti 21 českým. Nejvíce repríz, 129, dosáhla inscenace Na ústupu z pera britského dramatika Williama Nicholsona. 

Oblíbena byla i benefiční představení, v nichž svou hereckou kariéru připomněly osobnosti jako Blanka Bohdanová, Vlasta Chramostová, Luba Skořepová, Jan Kačer a Radovan Lukavský. Právě jeho benefice s názvem Nebyl jen Hamlet z nich měla nejvíce repríz – třiašedesát.

I na tomto komorním jevišti se objevily mimořádné výkony. Iva Janžurová obdržela Cenu Alfréda Radoka 1998 za herecký výkon roku a také Cenu Thálie za ztvárnění Winnie ve hře Samuela Becketta Šťastné dny. 

Ověnčena cenami byla soudobá opera Aleše Březiny v režii Jiřího Nekvasila A zítra se bude... V divadelním zpracování soudního procesu s Miladou Horákovou ztvárnila hlavní roli Soňa Červená a získala za ni Radokovu cenu, skladatel Aleš Březina zabodoval v kategorii Hudba. 

Inscenace Blackbird od Davida Harrowera vynesla Cenu Thálie Jiřímu Štěpničkovi za roli Raymonda. 

Kolowrat se stal i prostorem k hostování českých a zahraničních souborů, například Slovenského národního divadla či souboru Teatro di Roma. Nejvíce tu zdomácněla Dětská opera Praha, která v letech 1999 až 2012 uvedla 27 projektů. 

"Před otevřením Stavovského divadla po rekonstrukci jsme hledali komornější prostor, kde by bylo možno uvádět tituly s malým obsazením a bez nároků na scénografii. O prostoru v podkroví jsme původně neuvažovali – byla to zkušebna s problematickým vstupem a bez zázemí. Napadlo to až tehdy nového šéfa činohry Ivana Rajmonta. Hrabě Kolowrat s tím souhlasil a dovolil, aby divadlo neslo jeho jméno," řekl současný poradce ředitele ND Bedřich Gregorini.

Teprve v dalších letech se podle něj scéna vybavovala scénickým osvětlením, elektroakustikou a zázemím pro herce. 

Podle Staňka Národní divadlo využívalo tyto prostory včetně dalších v paláci za symbolickou jednu korunu českou ročně. "Rod Kolowrat-Krakowských tak potvrdil svou dlouholetou pozici jednoho z největších mecenášů a podporovatelů české kultury," dodal.

Související