Renomovaný izraelský režisér Amos Gitai se v nové divadelní hře vrací k incidentu z roku 1995, kdy byl zavražděn izraelský premiér Jicchak Rabin. Podle režiséra to doposud představuje “otevřenou ránu v dějinách Izraele”, jak řekl agentuře AFP.

Gitai vloni o atentátu na Rabina natočil dokumentární snímek nazvaný Rabin, poslední den. Film, který mapuje posledních čtyřiadvacet hodin premiérova života, byl uveden také na tuzemském festivalu v Karlových Varech.

Někdejšího generálporučíka a náčelníka generálního štábu izraelské armády v roce 1995 zastřelil radikální sionista, který nesouhlasil s mírovými dohodami z Osla. Rabin je roku 1993 podepsal s palestinskou Organizací pro osvobození Palestiny a rok nato za ně spolu s Jásirem Arafatem a Šimonem Peresem obdržel Nobelovu cenu míru.

Tento týden má na divadelním festivalu ve francouzském Avignonu premiéru Gitaiova hra nazvaná Jicchak Rabin – Záznam vraždy. Ta atentát popisuje očima premiérovy vdovy.

Protože sám režisér prohlašuje, že usiluje o dosažení míru na Blízkém východě, do role Ley Rabinové obsadil dvě herečky – francouzsko-izraelskou hvězdu Saru Adlerovou a palestinskou herečku Hiam Abbassovou.

Gitai při psaní hry vycházel z dlouhého rozhovoru s Leou Rabinovou, který pořídil předtím, než roku 2000 zemřela. Hra, kterou nyní stvořil, má ukázat, že Rabinova vražda byla “osobní tragédií i bezprecedentní katastrofou v dějinách Izraele”, jak to režisér nazval.

Rabina zastřelil ultrapravicový fanatik poté, co premiér po skončení mírové demonstrace v Tel Avivu sestupoval po schodech z radnice ke své limuzíně.

V jedné z nejsilnějších scén divadelní hry Lea Rabinová popisuje, jak se noc před vraždou před jejich domem sešlo padesát ultrapravicových extremistů. Byl mezi nimi také Jigal Amir, který premiéra den nato zastřelil.

Lea Rabinová v domě poslouchala, jak protestující vyhrožují, že ji “za podpatky pověsí vedle tvého manžela jako Mussoliniho a jeho milenku”. Šlo o narážku na to, jak byla mrtvá těla někdejšího italského diktátora a jeho milenky Clary Petacciové pověšena hlavou dolů na náměstí v Miláně v posledních dnech druhé světové války.

Stejně jako ve svém loňském dokumentárním filmu Amos Gitai také v letošní divadelní hře přičítá vraždu Jicchaka Rabina projevům nenávisti, k nimž docházelo v tehdejší vyhrocené atmosféře. Podle Gitaie ji vyšponovala tehdejší izraelská pravice, k níž patřil také nynější premiér země Binjamin Netanjahu.

“K Rabinově vraždě došlo na konci kampaně, kterou vedli halucinující rabíni, dále osadníci nespokojení s tím, že mají opustit svá území, a parlamentní pravice vedená stranou Likud, v jejímž vedení byl už tehdy Netanjahu. Jemu šlo o to, aby destabilizoval Rabinovu Stranu práce,” tvrdí režisér.

Ten svůj filmový dokument označil za pokus popsat, co přesně za vraždou stálo. “Oficiální zdroje prozkoumaly to, k jakým bezpečnostním selháním došlo u policie a u tajných služeb, ale už ne to, proč k vraždě vůbec došlo,” vysvětlil Gitai.

Tento izraelský režisér byl roku 1973 během takzvané jomkipurské války sám raněn, když jeho helikoptéru zasáhla syrská raketa. Jicchka Rabina dnes označuje za “vlastence a usmiřovatele”, jehož úsilí je nutné si připomínat.

V divadelní hře Gitai ukazuje mimo jiné to, jak se Rabin zdráhal na mírovou demonstraci vůbec jít – bál se ale nikoliv o své bezpečí, nýbrž toho, že za mír přijde demonstrovat příliš málo lidí, což Rabina politicky oslabí.

Gitaiův loňský filmový dokument zvaný Rabin, poslední den popisuje vyhrocenou atmosféru, která vraždě izraelského premiéra předcházela. Snímek zachycuje také projevy politiků včetně Binjamina Netanjahua, který s mírovými dohodami z Osla nesouhlasil.

Stejně tak ale film připomíná například jednu z tehdejších karikatur, na níž byl Rabin vyobrazen v nacistické uniformě.

Premiérova vdova Lea Rabinová kdysi Netanjahua nařkla z toho, že proti jejímu manželovi poštval část společnosti. Tvrdila, že to Netanjahuovi nikdy neodpustí.

Amos Gitai, jenž je nejznámější jako režisér filmu Kadosh z roku 1999 a o rok mladšího snímku Kippur, osud bývalého izraelského premiéra popisuje také na výstavě, která je nyní k vidění rovněž v Avignonu.

Jeho novou divadelní hru o Rabinovi se chystá uvést Lincolnovo centrum v New Yorku.

Dvě dekády po smrti Jicchaka Rabina se zdá, že “jedinou alternativou k těm, co jsou dnes u moci, je tento mrtvý muž”, jak režisér Gitai řekl agentuře AFP.

“Vím, že hovořím o něčem, na co jsou v Izraeli momentálně velmi citliví. Jen před pár dny na festivalu v Jeruzalémě izraelská ministryně kultury Miri Regevová nařkla izraelské umělce z toho, že nepřátelům země slouží jako trojské koně,” uvedl.

V době, kdy izraelská vláda navzdory protestům ze světa nadále podporuje rozšiřování osad na Západním břehu, je podle Gitaie nutné připomínat Rabinovy myšlenky o “modernizaci, usmíření a přibližování se k druhému”, jak to nazval.

Režisér si myslí, že tento přístup může být užitečnější, než když se pro sebe každá skupina obyvatel na Blízkém východě snaží získat co nejvíc a nebere ohled na ostatní.

“Rozdmýchávání nenávisti se ve světě stalo slušnou cestou k tomu, jak se nechat někam zvolit. Stačí se podívat na Donalda Trumpa ve Spojených státech nebo na to, co se dnes děje v Evropě, Izraeli a na Blízkém východě,” dodal režisér.