Českou kulturu čekají bohaté časy. Z desítky politických stran, které mají nejvyšší šanci dostat se do Poslanecké sněmovny, jich devět slibuje zvýšení výdajů na kulturu.

S výjimkou pirátů se na tom shodli všichni účastníci předvolební debaty, kterou v Praze v pondělí uspořádal ITI – Mezinárodní divadelní ústav.

Nejvíc v diskusi naslibovala Eliška Kaplický Fuchsová z hnutí ANO. To chce do roku 2021 navýšit platy v kultuře o 150 procent a ze státního rozpočtu vyhradit 1,5 procenta na kulturu. Do této částky se navíc nebudou započítávat náklady na církve ani filmové pobídky, slíbila Kaplický Fuchsová, jejíž strana chce výdaje na církve předat ministerstvu financí.

Současný ministr kultury Daniel Herman za KDU-ČSL v debatě uvedl, že během svého čtyřletého působení navýšil rozpočet ministerstva kultury zhruba o 45 procent, z 8,7 miliardy v roce svého nástupu na 13,2 miliardy korun, s nimiž ministerstvo počítá pro rok 2018.

"Tam se dostaneme k jednomu procentu ze státního rozpočtu na kulturu. 1,5 procenta by samozřejmě bylo lepší, ale jsem rád, že se podařilo dosáhnout alespoň jednoho procenta," řekl Herman, který však do této částky započítává také výdaje na platy duchovních a finanční náhrady pro církve, jež letos tvoří okolo 3,5 miliardy korun.

"Udivuje mě, že pan Herman stále mluví o procentech státního rozpočtu, aniž by odpočítal výdaje na církve," postěžovala si v diskusi kunsthistorička Milena Bartlová kandidující za Stranu zelených ČR. Herman jí odvětil, že církve jsou nedílnou součástí rozpočtu ministerstva kultury.

Také další diskutující ale naznačili, že jejich strany by stávající rozpočet na kulturu navýšily minimálně o těchto 3,5 miliardy korun. Například hnutí STAN chce potřebnou částku ušetřit při digitalizaci veřejné správy.

K tématu se z publika v pondělí vyjádřila Yvona Kreuzmannová, zakladatelka a ředitelka Tance Praha, která se financováním kultury zabývá dlouhodobě. "Strašně si vážíme toho, že jste navýšil rozpočet na kulturu, už nejsme v dobách ministryně Hanákové, kdy klesaly prostředky," řekla v narážce na někdejší ministryni za STAN Alenu Hanákovou.

"Problém ale je, kam ty prostředky jdou. Je skvělé, že jste na ministerstvu zřídili program pro festivaly, ale jedním šmahem jste zkrátili granty na tanec," vytkla Kreuzmannová v narážce na vládou vloni zprovozněný Program státní podpory festivalů profesionálního umění.

Daniel Herman odpověděl zhruba v tom smyslu, že se jeho ministerstvo při rozdělování financí snaží řídit doporučeními grantových komisí, nemůže se ale vždy zavděčit všem.

Výrazněji se Herman během debaty musel bránit ještě jednou, a to proto, že nepředložil zákon o takzvané veřejnoprávní instituci v kultuře, který vláda slíbila v programovém prohlášení.

Zákon by měl 29 příspěvkovým organizacím ministerstva kultury, mezi něž patří třeba Národní galerie nebo Česká filharmonie, umožnit přeměnit se do podoby, v níž budou efektivněji fungovat, skrze správní rady se ubrání případnému politickému tlaku, snáze docílí vícezdrojového financování a například už nebudou odkázány na tabulkové platy. Přínosy takového zákona v pondělí nejvýstižněji shrnul Václav Novotný za TOP 09.

Ministr Herman tento zákon během svých čtyř let ve funkci nepředložil. Vloni na jaře dokonce zablokoval senátorský návrh, za nímž stálo osm zákonodárců z různých stran v čele s bývalým ředitelem Jihočeského divadla Jiřím Šestákem.

Hermana za to v pondělí ostře kritizoval právě Václav Novotný z TOP 09. "Vnímám to jako velký dluh vlády a pana ministra osobně," řekl Novotný, podle nějž je příspěvková organizace "formou poněkud odeznívající", jak pravil.

"Ten zákon jsme nepředložili vědomě, protože z analýzy fungování organizací jednoznačně vyšlo, že pro paměťové instituce je forma státních příspěvkových organizací optimální," vysvětloval Herman.

Ostatní diskutující mu však namítali, že po jeho úřadu nikdo nechtěl transformovat všechny příspěvkové organizace, pouze to umožnit těm, jimž by úprava prospěla. Například Eliška Kaplický Fuchsová zákon označila za "první prioritu" hnutí ANO v kultuře.

Herman argumentoval také tím, že příspěvkové organizace typu Národní galerie spravují majetek, za nějž zodpovídá stát. "To není tak jednoduchá věc, nahradit přímý vztah mezi zřizovatelem a organizací třeba správní radou," varoval ministr.

Nyní však prý zahájil pilotní projekt s Národním divadlem Brno a Národním divadlem moravskoslezským, jež povýšil do kategorie takzvaných zemských divadel. "Měl by ukázat, do jaké šíře lze transformaci provést," naznačil Herman, jehož strana ve volebním programu slibuje postavit brněnské a ostravské divadlo na stejnou úroveň jako Národní divadlo v Praze.

Marek Pokorný z ODS v principu souhlasí s tím, aby existovalo více způsobů, jak zřizovat kulturní instituce spolufinancované státem. "Zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře by ale měl být směrován na střední a menší kulturní instituce zejména v regionech. Pro národní kulturní instituce bych byl s rychlou transformací velmi opatrný, zkoušel bych nějaké další modely," varoval z vlastní zkušenosti Pokorný, který devět let úspěšně vedl Moravskou galerii v Brně, tedy jednu z příspěvkových organizací ministerstva kultury.

Zdeněk Štefek z KSČM navrhl, aby existoval samostatný zákon například o Národním divadle či Národním muzeu.

Proti zákonu o veřejnoprávní instituci v kultuře se vyslovil Lukáš Kaucký za ČSSD. Podle něj není možné, aby se příspěvkové organizace zbavily odpovědnosti, získaly větší pravomoce a ještě byly ve financování zvýhodněny oproti soukromým subjektům, což by prý zamýšlený zákon učinil.

V pozdější části debaty Kaucký navrhl, aby ředitele takzvaných národních institucí, jako je třeba Národní divadlo, místo ministra jmenovala přímo vláda. "Byť tato jmenování budou spojená s politickými kalkulacemi, u národních institucí by mi přišlo záhodno, aby byl takový člověk odpovědný vládě," vysvětlil Kaucký. Za tento návrh jej z publika ihned zkritizoval Jiří Srstka, ředitel agentury DILIA.

Jedna z moderátorek pondělní debaty Marta Smolíková vznesla dotaz, zda by kultura neměla hledat peníze také jinde než ve státním rozpočtu, například v přerozdělení dotací z hazardu. Pro to se vyslovila KSČM a částečně ODS, využití hazardu podporuje také hnutí STAN. Naopak KDU-ČSL, ANO, TOP 09, piráti či Strana zelených s návrhem nesouhlasí, přijde jim nemravný.

Jaroslav Novák z SPD navrhl, aby do kultury přitekly peníze z daně na alkohol a tabák. Tuto možnost zmínil též Lukáš Kaucký z ČSSD. Nejraději by prý ale dal přednost daňovým asignacím, tedy určení části daní přímo na kulturu.

Tentýž princip podporuje Česká pirátská strana, podle níž by daňovými výhodami mohla do kultury přibýt až miliarda korun. Strana zelených chce občanům dovolit poslat až dvě procenta daňového odvodu kulturním institucím či mecenášským a nadačním fondům.

Ministr kultury Daniel Herman v pondělní diskusi jako jediný připomněl možnost využití takzvaných norských fondů a prostředků Evropské unie či obecně rostoucí přínos českých mecenášů. Ty Herman během svého působení ve funkci začal odměňovat cenami pro Rytíře, Dámy a Mecenáše české kultury.

Eliška Kaplický Fuchsová za ANO se v pondělí pokusila vytknout Václavu Novotnému z TOP 09, že právě za jeho působení na pražském magistrátu se městské příspěvkové organizace bouřily proti grantovému systému. "To bylo za radního Richtera, prosím pěkně," opravil ji Novotný v narážce na někdejšího pražského zastupitele za ODS, jehož pojetí grantového systému skutečně vzbudilo rozsáhlé protesty.

Pondělní debata trvala zhruba dvě a půl hodiny a zasahovala až ke školství. Marek Pokorný z ODS kritizoval Daniela Hermana za to, že nefungují meziresortní komise mezi ministerstvy kultury a školství, které by mohly usnadnit využívání kulturních institucí pro vzdělávaní. Herman výtku uznal, situaci podle něj zkomplikovaly časté výměny na postu ministra školství, kde během čtyř let současné vlády působili čtyři politici.

Lukáš Kaucký z ČSSD si postěžoval, že absolventům základních a středních škol, kteří později pracují v kulturních odvětvích, chybí právní a ekonomická gramotnost. Také Václav Novotný za TOP 09 jako jeden z mála rozesmál publikum, když poznamenal, že například na pražskou DAMU přicházejí studenti "v tomto oboru lehce zanedbaní".

Převážná část diskutujících se shodla na možnosti umožnit rekvalifikaci zpěvákům či tanečníkům, kteří z fyzických důvodů nemohou vykonávat svou profesi až do důchodového věku. "Cestou ale možná není předčasný důchod. Máme tu autorské svazy, které vybírají peníze do fondů, možná by šlo jít touto cestou," navrhl Jan Lacina za STAN.

Zastupitelka České pirátské strany Olga Richterová se ocitla pod tlakem, když obhajovala plán své strany revidovat pojetí autorského práva, zahájit diskusi o zkrácení copyrightu nebo po dvou letech k nekomerčnímu užití uvolnit díla podpořená z grantů, což by se týkalo podstatné části českých filmů nebo knih.

"Jakékoliv změny je nutné dělat ve shodě s dalšími evropskými zeměmi," upozornila Richterovou moderátorka debaty Marta Smolíková.

Také Jan Lacina za STAN v tomto ohledu označil program pirátů za populistický. Jeden z tazatelů v publiku pak dokonce pravil, že piráti mají "jeden z nejdemagogičtějších programů v kultuře", a Richterové se ptal, jak chce její strana kultuře vynahradit peníze, o něž zrušením všech těchto opatření přijde.

Richterová v odpovědi pouze rozvedla svou tezi, že autorské právo podle České pirátské strany přestalo sloužit původnímu účelu.

Kandidátka pirátů naopak kritizovala ministerstvo kultury za to, že jeho formuláře pro vyplňování grantových žádostí nejsou elektronické, a tudíž z nich prý neprobíhá sběr dat.

Rovněž Marek Pokorný z ODS hovořil o tom, že instituce ministerstva kultury zabývající se prací s daty, jako jsou třeba Institut umění či takzvaný NIPOS, neodvádějí uspokojivé výsledky. "Jedním z úkolů při restrukturalizaci ministerstva kultury by mělo být intenzivní posilnění analytické a interpretační sekce," vyzval Pokorný, podle něhož je práce s daty v oblasti kultury podceněná.

Lukáš Kaucký z ČSSD se vyslovil pro to, aby se síť Českých center přesunula zpod ministerstva zahraničí na úřad kultury. Totéž ve volebním programu slibuje KDU-ČSL. Právě ministerstvo zahraničí vedené Kauckého stranickým kolegou Lubomírem Zaorálkem z ČSSD je však zodpovědné za nynější stav Českých center, kde se bez úspěchu již dvakrát uskutečnil konkurz na nového ředitele.

Několik diskutujících si za své výroky na téma kreativních průmyslů vysloužilo výtku moderátorky Marty Smolíkové. "V tématu tápete a měli byste si o této základní věci více zjistit. Bude zapotřebí tomu v příštích letech věnovat péči," pokárala účastníky Smolíková a upozornila na míru, s níž se tématu věnuje Evropská unie.

Obecně však Smolíková závěrem konstatovala, že zatímco před několika lety se většina stran kandidujících do sněmovny o kultuře ani nezmiňovala, teď je situace lepší. "Stalo se součástí předvolebního boje mluvit o kultuře a mít na ni jasný názor," shrnula.

Pondělní debata pořádaná ITI – Mezinárodním divadelním ústavem byla v krátké době po sobě druhou předvolební diskusí o kultuře. Tu první minulý týden odvysílala Česká televize, trpěla však tím, že do vysílání nedorazil ministr Herman.

V televizní diskusi naopak o trochu více prostoru dostala Milena Bartlová ze Strany zelených, jež má jeden z nejdetailnějších předvolebních programů o kultuře.

V televizi Bartlová apelovala, aby veřejnoprávní instituce vypracovaly programy pro zlevněné vstupné a aby se systematicky digitalizovaly. Také zmínila, že zelení chtějí povinně věnovat dvě procenta z rozpočtu každé veřejné stavby na vysoutěžená umělecká díla.

Coby kunsthistorička dlouhodobě sledující financování kultury Bartlová v televizi také naznačila, jak je vícezdrojové financování potřebné pro instituce typu Národní galerie. "Kdyby měla pracovat pouze s tím, co dostane od ministerstva kultury, akorát se v ní zamete a tím to skončí," ilustrovala Milena Bartlová.

Související