Osudy matematika Alana Turinga, který se za druhé světové války podílel na rozluštění německého kódu Enigma, nově zpracovává divadelní představení. V podání chicagského souboru Anatomical Theatres of Mixed Reality ho v rámci festivalu Mezipatra uvede pražské divadlo Venuše ve Švehlovce příští úterý 7. listopadu.

Alan Mathison Turing, jenž žil v letech 1912 až 1954, se zabýval teorií automatů a umělé inteligence. Kvůli své homosexualitě čelil perzekucím a nuceným lékařským zákrokům, které ho přivedly až k sebevraždě.

Texty britského matematika, kryptoanalytika a zakladatele moderní informatiky Turinga se v představení potkávají s první surrealistickou hrou Guillauma Apollinaira Prsy Tiresiovy, která letos slaví 100. výročí.

Chicagský soubor propojuje umění s novými technologiemi, experimentuje zejména s virtuální či rozšířenou realitou.

"Podařilo se nám přivézt výjimečné představení, které nabízí nejen originální pohled na osud matematického génia Turinga, ale také inovativní využití rozšířené reality jako uměleckého prostředku," uvedl Ewan McLaren, programový ředitel divadla Alfred ve dvoře, které inscenaci přiváží.

"Na diváky čekají například i prvky cornwallského májového průvodu a neopohanských rituálů plodnosti v poetické choreografii, která se stejně jako mýtický Tiresias pohybuje mezi světy i gendery," dodal McLaren.

Alan Turing se zabýval teorií automatů a umělé inteligence.

Jako jeho největší zásluha se uvádí text z roku 1936, v němž zavádí pojem Turingův stroj, teoretický model obecného výpočetního stroje, který se stal jedním ze základů informatiky.

Za druhé světové války byl Turing jedním z vědců, kteří luštili německé tajné kódy šifrované stroji Enigma a Tunny. Angličané tak měli po větší část války k dispozici tajné nepřátelské komunikace.

Turing dlouhodobě uvažoval o možnostech inteligentních strojů a je autorem myšlenky, že za inteligentní lze stroj považovat tehdy, když nelze odlišit jeho výstup od výstupu člověka.

Po druhé světové válce byly myšlenky Turingova stroje využity při konstrukci prvních počítačů řízených programem uloženým ve vnitřní paměti.

Tyto počítače Turing využíval v 50. letech, kdy pracoval na teorii morfogeneze. Kvůli ní odešel z vlasti do Norska, o němž se domníval, že bude tolerantnější k jeho homosexualitě. V Británii byl kvůli ní odsouzen k chemické kastraci.

Následkem podávání ženských hormonů Turingovi narostla prsa – jako nevítaný příklad morfogeneze, kterou se zrovna zabýval.

Teorii morfogeneze nakonec pojmenoval podle svého norského milence: Kjell Theory. Stejně tak se jmenuje představení chicagského souboru.

Související