Režisérka Alice Nellis se chystá k natáčení historického dramatu Lidice. Podle ředitele společností Bioscop a AQS, střihače a producenta Adama Dvořáka bude tento projekt zahájen předtáčkou v druhé polovině listopadu.

"Podle plánu se první natáčecí den uskuteční v blízkosti Lidic. Hlavní část natáčení začne od února příštího roku, abychom měli na plátně všechna roční období," řekl Dvořák ČTK. Film, který vznikne podle scénáře Zdeňka Mahlera, s nímž režisérka spolupracovala, se v kinech objeví v prosinci příštího roku.

Původně se uvažovalo, že by scénář převedli na plátno Jiří Svoboda či polská filmařka Angnieszka Hollandová; loni na Karlovarském festivalu však producenti oznámili, že počítají s Alicí Nellis.

Ta byla v poslední době pilná. Vedle toho, že napsala scénář k nízkorozpočtovému projektu Jana Svěráka Kuky se vrací, ve kterém by měli diváci už v květnu 2010 na plátně vidět psa Cipíska a hračku jménem Kuky v hlavních rolích, natočila letos i vlastní autorský snímek s pracovním názvem Mamas & Papas.

Do díla vznikajícího poněkud v ústraní angažovala například Zuzanu Bydžovskou, Marthu Issovou a Petra Fraňka. Mozaika osudů manželských či partnerských dvojic bude mít premiéru v březnu 2010.

I do válečného dramatu Lidice obsadila režisérka Bydžovskou, Issovou a spolu s nimi například Karla Rodena, Václava Jiráčka, Jakuba Prachaře a Ivana Trojana. Téměř třetinu z rozpočtu 65 milionů korun pokryje grant fondu kinematografie. Mahler získal za původní scénář, tehdy nazvaný Nokturno, v roce 2008 Cenu Sazky. 

Snímek vznikne v koprodukci s Dariusem Jablonským ze společnosti Apple Film, která se podílela i na Michálkově snímku Je třeba zabít Sekala.

Podle mluvčí projektu Martiny Rekové tvůrci nepůjdou cestou klasického válečného filmu; tragédii Lidic přiblíží skrz mezilidské vztahy. Především lásku, která stojí na počátku celého příběhu. Téma považuje Alice Nellis za osobní. Jako děcko totiž prázdniny trávila v ateliéru akademické sochařky Marie Uchytilové, která téměř celý svůj život zasvětila pomníku lidických dětí. A tak jsou pro ni Lidice nejživějším obrazem války, ke kterému se osobně přiblížila.

Obec, kterou vymazali z mapy 

Událost, jež otřásla celým světem, začíná jako příběh obyčejného sukničkáře. Václav Fiala se zamiluje do Aničky ze Sudet, doma ho však čeká těhotná žena. Dopis, ve kterém Aničku lživě informuje, že "něco" podnikl a musí do ústraní, posloužil krátce po atentátu na Reinharda Heydricha jako záminka k vyhlazení Lidic. Skutečnou událostí je inspirován i příběh druhého hrdiny Františka Šímy, který nešťastnou náhodou při opilecké rvačce zabil svého syna.

O vyhlazení Lidic se ve vězení nedozvěděl, po válce se vrátil domů, kde ho však čekala holá pláň. Stal se tak paradoxně jediným lidickým mužem, který přežil tuto tragédii.

V době tragického konce v červnu 1942 měly Lidice za sebou dějiny trvající nejméně šest staletí. Nacisté popravili všechny lidické muže; ženy a děti nechali převézt do koncentračního tábora, některé děti poslali na převýchovu. Celková bilance: 192 popravených mužů, 58 žen zemřelo v koncentračních táborech a 88 dětí bylo posláno do plynu.

Obec Lidice byla vymazána z map a srovnána se zemí. Na protest proti nacistickému barbarství byla jménem Lidice přejmenována města a obce v Mexiku, Brazílii, USA i Austrálii.

Související