Film izraelského režiséra Nira Bergmana Intimate Grammar provází hudba českého skladatele Ondřeje Soukupa, která vznikla v pražském studiu Smečky.

Příběh z 60. let o dospívajícím klukovi, který přestal růst, byl minulý měsíc vyznamenán hlavní cenou na MFF v Tokiu. Předtím byl v Jeruzalémě vyhlášen nejlepším celovečerním izraelským filmem roku 2010.

Bergman byl v Japonsku cenou Sakura vyznamenán už podruhé. Před osmi lety tam zabodoval snímkem Broken Wings (Zlomená křídla).

Nir Bergman natočil svůj nový film podle předlohy Davida Grossmana s názvem Kniha intimní gramatiky, která mu způsobila emocionální šok. Hlavní hrdina je synem muže, který přežil holocaust. Režisér se zamiloval do jejích hrdinů natolik, že ho okamžitě napadlo, že by jim velké plátno slušelo - a tak napsal scénář.

Přísně střižená hudba

"Režisér Nir Bergman mě zavolal v dubnu, pouhé dva měsíce předtím, než měl být jeho snímek hotový, se žádostí, abych k němu napsal hudbu. Dříve si to nedovolil oznámit producentovi - ten by zřejmě nesouhlasil s tím, že nechce izraelského skladatele, a nutil by mu někoho místního," vysvětluje Soukup. Moc prý riskoval, protože ani Soukup netušil, zda bude mít zrovna čas, aby se mu mohl věnovat.

"Tři neděle mi režisér seděl za zády, což jsem nikdy nezažil. Konzultoval každou napsanou notu se svou střihačkou, které se bál. Když jsem ji pak viděl, tak jsem to pochopil," dodal Soukup, který film označil za velice subtilní, jemný a něžný.

Upoutávka na film (text pokračuje pod videem)

Ondřej Soukup, který příští rok v květnu oslaví šedesátiny, vystudoval konzervatoř a pak hrál v jazzových a popových kapelách (Pražský Bigband, Pražský výběr, Orchestr Ladislava Štaidla, Orchestr Karla Gotta), zároveň psal a aranžoval hudbu. Je autorem hudebního doprovodu pro film z produkce BBC o válečných pilotech Zapomenutí muži.

V roce 1983 napsal první hudbu k celovečerním filmu Druhý tah pěšcem, pak následovaly zhruba dvě desítky hraných snímků včetně Tmavomodrého světa Jana Svěráka, za kterou dostal Českého lva. Obdržel ho i za Jakubiskovu Nejasnou zprávu o konci světa, na které spolupracoval s Janem Jiráskem. Tehdy proměnil svou pátou nominaci.