Herec Jan Kačer v New Yorku vzpomínal na režiséra Františka Vláčila, který tam má rozsáhlou retrospektivu v prestižním Lincolnově centru. Představitel hlavních rolí v mnoha zásadních filmech české nové vlny 60. let divákům v sobotu vyprávěl, třeba jak hubnul kvůli roli ve Vláčilově snímku Údolí včel z roku 1967.
Kačer měl původně ve filmu ztvárnit obě hlavní role. "To bylo něco nepředstavitelného, že bych u Vláčila hrál hned dvě role najednou," podotkl a dodal, že byl z nabídky tak nadšený, že to nikomu ani neřekl.
Nakonec mu ale režisér sdělil, že obě postavy, fanatický rytíř Armin von Heide a jeho přítel Ondřej, jsou spolu na plátně moc často. Natočit je s jedním hercem by tak bylo příliš obtížné.
Kačer: Celý život jsem chtěl být Arminem
Roli Ondřeje pak dostal tehdy nepříliš známý Petr Čepek, jehož Kačer Vláčilovi doporučil. Chvíli se zdálo, že si Kačer ve filmu nezahraje vůbec, režisérovi se zdál na rytíře příliš "oplácaný". Kačer ale slíbil, že zhubne deset kilo. Nakonec to zvládl, ale nebylo to prý jednoduché.
V téže době totiž propagoval svůj film v Německu, kde trávil čas v nejlepších hotelích, kde měl všechno zadarmo. Jedl jen jedno rajče a trojúhelníček sýru denně. V Berlíně tím vyvedl z míry ředitele hotelu.
"Vy u nás nejste spokojen? - Proč? Že nekonzumujete. - Já jsem filmová hvězda, já držím dietu. Takto jsem tam vydržel pět neděl," vzpomínal na jejich tehdejší rozhovor Kačer. Dodal, že deset kilogramů, jež shodil, pak vážila železná košile, která byla součástí rytířova kostýmu.
Role mu prý zůstala pod kůží. "Já jsem pak celý život chtěl být tím Arminem von Heidem," uvedl herec.
S newyorskými diváky hovořil Kačer po filmu Sentiment režiséra Tomáše Hejtmánka. Film, v němž Vláčila ztvárnil Jiří Kodet, rekonstruuje Hejtmánkovy rozhovory se slavným režisérem a vrací se na dějiště jeho snímků. Poté ve vyprodaném sále kina Waltera Reada v Lincolnově centru následovala projekce nejslavnějšího Vláčilova filmu Marketa Lazarová.
Kromě něj přehlídka, které začala 2. února a skončí 10. února, nabízí i další Vláčilova díla. Retrospektiva, na jejíž přípravě se kromě Lincolnova centra podílelo newyorské České centrum, Národní filmový archiv či newyorská propagátorka českého filmu Irena Kovářová, za oceánem sklidila pozitivní ohlasy.
Artforum: Jedna z nejdůležtějších retrospektiv
Měsíčník Artforum například označil Vláčilovu přehlídku za "jednu z nejdůležitějších retrospektiv v New Yorku v posledních letech". Režisérova tvorba, ve Spojených státech prakticky neznámá, je podle něj lyrická i naturalistická a naplněná morální jistotou, když nahlíží zla přítomnosti jako projevy věčných konfliktů.
"Vláčilova díla byla na rozdíl od tvorby Jiřího Menzela a Miloše Formana za hranicemi jeho rodné země opominuta. Vyprávěl přitom nezapomenutelné příběhy pomocí sdělných obrazů, expresivní kamery a vynalézavé práce se zvukem," napsala recenzentka deníku The Wall Street Journal. Režisér by si podle ní zasloužil, aby jeho filmy byly známé po celém světě.
