Každý, kdo něco znamená, je prý nyní v Karlových Varech. Ale kdo tam není, a prý tedy nic neznamená, před tím festivalovým cvrkotem přesto neuteče.
Nejenže totiž začaly prázdniny a nic jiného se neděje, ale také mají mnozí opravdu dojem, že karlovarský festival je největší českou kulturní událostí sezony.
Tento filmový podnik má totiž tradici, také slušný rozpočet a přijíždějí na něj i zahraniční hosté. Každoročně tam taktéž Václav Moravec přesouvá svůj nedělní pořad, v němž se debatuje o problémech – či dokonce krizi? – českého filmového průmyslu.
Obvykle tam bývá Jack či John, kteří říkají, jak rádi by zas točili v Praze, ale že teď je zkrátka výhodnější točit v Budapešti či v Krakově. A také ministr, jenž říká, že se bude snažit najít peníze, a tak dále...
Na ČT rovněž nelze nezahlédnout přímé vstupy z festivalu, v nichž vystupuje Jakub Železný, jenž působí, jako kdyby mu zapomněli říct, že on žádnou hlavní roli v dramatickém snímku nedostal.
Tohle všechno je velmi frustrující zážitek pro lidi z jiných odvětví kultury, kteří se nemohou vyhnout obrázkům či zprávám o tom, jak se v Karlových Varech mlaská – a to spíše doslovně než nad promítanými snímky.
Jen ať si klidně dál mlaskají, ale ať nevytvářejí dojem, že bez karlovarského festivalu by česká kultura málem neexistovala...
Kdo chce něco znamenat, je možná nyní v Karlových Varech. Ale kdo něco znamená, ten může klidně zůstat doma.
