Když už jednou za rok člověk na Francouzské riviéře je, tak má koukat, aby byl. Nic vám nedá tak rychlý pocit, že jste u moře, jako když do něj bez velkého rozmýšlení skočíte. Nezapomeňte si ale předtím odložit sluneční brýle (a akreditační kartičku).

Voda je nádherně chladivá, Francouzky na plážích se moc nestydí, květnové sluníčko příjemně hřeje. A z přilehlé ulice vám kulisu dělá nezaměnitelný mix klaksonů, pokřikování řidičů a pisklavého amerického přízvuku mladých slečen, které do Cannes podnikají nájezdy ve velkém. Snad ulovit svého prince – pokud možno v bílém Lamborghini a půl království k tomu.

Zabržděno

Cestou z pláže na hotel vás míjí autobusy, kde se za sklem tísní domorodci, kteří nestačili opustit město a jsou lapeni v každoročním festivalovém panoptiku, kdy je najednou všude všeho plno.

Ten, kdo to rád hektické, si ale přijde na své. Při organizaci dopravy v centru platí právo silnějšího (a hlavně rychlejšího). Červená na semaforu tu má víceméně orientační funkci: „Hm, červená, raději přibrzdím...“.

Co je pro suchozemského kritika kdesi od Dunaje vždy menším šokem, je zdejší přirozená uvolněnost – na kterou nereagují snad jen Japonci a high-class britské páry kolem padesátky, jejichž běloskvoucí kůže někdy téměř splývá s omítkou okolních domů.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se