V paralelní soutěžní sekci Un Certain Regard (Jiný pohled) byla v průběhu pondělí a úterý uvedena trojice filmů, které mě nadchly svou sebejistou energií, mladickou odvahou a punkovou přímočarostí.

ENERGIE: Bílý slon (Elefante Blanco)

Takhle si představuji kvalitní festivalový budíček. Argentinský režisér Pablo Trapero není v Cannes žádný nováček a jeho sedmý celovečerní snímek má to, co mnoha „velkým filmům“ v hlavní soutěži schází: energii.

Zatímco zavedení režiséři kolem témat sofistikovaně krouží („Hm, podívejte, jak zvláštně se to dá uchopit...“), Trapero od začátku zatřese vaší sedačkou v kině: „Toto je můj film a takhle to teď bude!“

Prvních deset minut neřekne žádná z postav srozumitelnou větu, ale už jsme v pozoru: brutální masakr v amazonské džungli, zdrcený misionář Nicolas, záchrana od kněze Juliana, krátké zotavení v polní nemocnici, společný příjezd do slumu, úvodní titulky. Všechno – střih, hudba, kamera – je vedeno tak pevnou rukou, že jsme ve filmu okamžitě „namočeni“.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se