Sedíte v kině, film skončil a kolem vás všichni bučí a pískají? A bučí opravdu hodně? Pak jste asi v Cannes – a právě jste viděli budoucího majitele Zlaté palmy.

To, co se loni na novinářské projekci stalo Malickovu opusu Strom života (který nakonec soutěž vyhrál), potkalo včera i dílo mexického režiséra Carlose Reygadase. S neuchopitelným dvouhodinovým filmem Post Tenebras Lux si drtivá většina šokovaných publicistů nevěděla rady a film sprostě vypískala.

Po skončení projekce jsem si také nevěděl rady. Mám pro tyto případy ale v záloze jiný scénář. Pomalu se tiše zvednout, vyjít na vzduch, vstřebávat právě viděné, vnímat svět kolem sebe trochu jinak, dát si pivo... a následující den třeba zajít na tiskovou konferenci s Carlosem Reygadasem.

Stát frontu jsem na to nemusel – v sále zůstalo mnoho židlí prázdných. Zato o hodinu předtím byl tiskový sál v obležení: dorazila Nicol Kidmanová a Matthew McConaughey k zoufale lacinému filmu Lee Danielse The Paperboy (s ním si to vyřídím v dalším článku). Křičelo se opět, ale z lásky: „Nicol, tady, podívej se na mě! Nicol, tady jsem!!“. Novináři všech zemí, polibte celebritám ruce...

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se