Lze natočit film o fetišizaci peněz, o jejich odlidšťující moci, aniž bychom měli pocit, že autor upadá do banálních sdělení a čítankových kulis?

Jihokorejský režisér Kim Ki-duk, asijský protege evropského kontinentu, se o to pokusil ve svém již osmnáctém (sic!) filmu Pieta. A jeho pokus byl pro Evropany natolik fascinující, že Pieta získala hlavní cenu na loňském festivalu v Benátkách.

Za scénou peněz

Kim Ki-duk nemění styl. V pomalém tempu, minimalistickými prostředky, v malém množství prostředí, s až ledovým, analytickým chladem rozehrává vlastně velmi jednoduchý a přehledný příběh, drobnou moralitku ve stylu Leopardiho či Rochefoucaulda. Ale říká to v obrazech, které se kromě toho, že nesou mnoho nepřímých a hlubších významů, také dokážou svým vzkazem zarýt hluboko do masa (doslovně i obrazně).

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.