V jistém ohledu to byl jediný možný scénář. Portrét Lecha Walesy z dob Solidarity nemohl natočit nikdo jiný než Andrzej Wajda.
Spíš než "logika", že politická instituce (Walesa) vyžaduje instituci filmovou (Wajdu), však platí, že téměř devadesátiletý režisér je expertem na člověka v socialismu. Na Wajdovu autopsii stalinismu v nadčasovém Člověku z mramoru (1977) navázal Člověk ze železa (1981) o morálním rozkladu během stávky v gdaňských docích.
Nový snímek nazvaný Walesa: člověk naděje pomyslnou trilogii uzavírá. Wajda natočil film pragmaticky a s názorem, s nímž ne každý musí souhlasit. Vzhledem k Polsku rozdělenému v pohledu na prvního porevolučního prezidenta – i převládajícímu přístupu filmařů k období komunismu – stojí ale za pozornost jak názor, tak pragmatismus.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
