Ve věku pouhých šestatřiceti let zemřel ve Švédsku režisér Malik Bendjelloul, kterého přes noc vynesl ke slávě zisk Oscara za hudební dokument Pátrání po Sugar Manovi.

Snímek o obskurním mexicko-americkém folkovém rockerovi Sixtovi Rodriguezovi, který se stal lidovým hrdinou Jihoafrické republiky v éře apartheidu, získal vloni Oscara. K vidění byl také v českých kinech.

Mluvčí švédské policie Pia Glenviková potvrdila agentuře AP, že Bendjelloul zemřel ve Stockholmu v úterý večer.

Neupřesnila ale to, kde bylo jeho tělo nalezeno, ani příčinu smrti. Dodala jen, že policie v souvislosti s jeho úmrtím nevyšetřuje žádný zločin.

Bendjelloul, který se narodil v roce 1977, se věnoval režírování dokumentárních filmů převážně o nejrůznějších hudebnících a skupinách více než dvanáct let. V roce 2001 natočil svůj první snímek o německé skupině Kraftwerk.

Následovala dokumentární série o historii heavy metalu a samostatné dokumentární snímky, v jejichž rámci spolupracoval například s Björk, Stingem, Madonnou či U2.

Jeho portrét Alfreda Merhanova, muže žijícího osmnáct let na pařížském Letišti Charlese de Gaulla, se stal inspirací Stevenu Spielbergovi pro jeho film Terminál. Malik Bendjelloul také pracoval jako režisér a kreativní producent kulturního týdeníku švédské televize s názvem Kobra a byl autorem řady hudebních videí a reklam.

Pátrání po Sugar Manovi vypráví příběh o tom, jak se zpěvák a písničkář Sixto Rodriguez stal v Jihoafrické republice hvězdou, aniž o tom věděl.

Na příběh o Rodriguezovi Bendjelloul narazil během cesty do Kapského Města a rozhodl se ho vyprávět. Alba stavebního dělníka z Detroitu, která natočil v sedmdesátých letech, v USA propadla a Rodriguez zmizel z veřejného života.

Pusťte si ukázku z dokumentárního filmu Searching For Sugar Man
Searching_For_Sugar_Man_Official_HD_trailer.mp4.jpg

Aniž to ale tušil, získaly si jeho nahrávky kultovní status v JAR, kterou mezinárodní bojkot odřízl od zbytku světa.

Rodriguezova hudba získala mnoho příznivců zejména mezi bílými liberály, kteří oceňovali inspiraci jeho písní protesty proti vietnamské válce, rasovou nerovností, zneužíváním žen a společenskými zvyky.

Jeho jihoafričtí fanoušci věřili, že zemřel hořkou smrtí, a pravdu zjistili až po skončení režimu apartheidu díky internetu.

Film sleduje cestu dvou jihoafrických fanoušků, kteří se rozhodli zjistit další osud Rodrigueze. Našli ho žít v zapomnění a pracovat na stavbách v Detroitu, odkud ho dovezli do JAR na triumfální koncertní turné.

“Tohle je ten nejlepší příběh, jaký jsem kdy slyšel,” prohlásil prý Bendjelloul, když se o Rodriguezovi dozvěděl.

Protože uprostřed natáčení na super-8mm kameru Bendjelloulovi zničehonic došly peníze, oscarový snímek nemohl dotočit na kameru – musel si vypomoci aplikací nazvanou 8mm Vintage Camera pro iPhone, která za pouhé dva dolary emuluje efekt starých kamer.

Bendjelloulův film nakonec jen v severoamerických kinech vydělal přes 3,6 milionu dolarů a režisérovi vynesl Oscara.

“Bendjelloul byl podobně jako písničkář Rodriguez posedlý sbíráním příběhů. Nešlo mu o slávu, bohatství ani ceny, přestože ani ty se mu nevyhnuly,” vzkázalo v kondolenci studio Sony Pictures Classics.