Filmový festival v Cannes se skládá ze dvou částí: přehlídky a trhu. Nemohou bez sebe fungovat, přestože jsou zcela rozdílné.

Na povrchu je slavnostní, pečlivě kurátorovaný program: o hlavní cenu Zlatou palmu letos soutěžilo osmnáct filmů, které ředitel festivalu Thierry Fremaux vybíral z téměř 2000 přihlášek. V podzemí Festivalového paláce se mezitím obchodovalo s 5000 položkami. Nahoře davy výskají a tleskají hvězdám. Dole distributoři a prodejci nervózně telefonují.

Nahoře vládne rituál červeného koberce a předepsaných obleků, dole mají hlavní slovo diáře plné důležitých kontaktů.

"Pracujeme nejprve ve dvou," popisuje svůj festivalový režim Přemysl Martínek z české distribuční společnosti Artcam. "Dáme sedm půlhodinových schůzek denně a mezitím běháme po projekcích."

Většina schůzek je domluvená dopředu, probíhají na trhu i ve městě. Další postupně přibývají podle toho, jaké filmy se Martínkovi líbí. "Ke konci festivalu dáváme nabídky nebo filmy odmítáme, takže se řada schůzek opakuje. Při jednání o cenách se k nám přidává majitel firmy."

A podobně jsou na tom i další zástupci českých distribučních firem. Ve větších zahraničních týmech bývají role rozděleny ostřeji – někdo jenom "nakoukává", jiný pouze schůzuje.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se