Čtení zdánlivě nefilmové může nabídnout pohled do poznámek filmového kritika třetí den karlovarského festivalu.

Stálo by v nich třeba: Mel Gibson a kdo v tom plave. Neskutečné roznožky Václava Neckáře, který je zdigitalizovaný stejně půvabně nesmělý jako celuloidový. Nebo – narazí-li jeden v ulicích Marseille na buddhistického mnicha, vyplatí se jej (ná)sledovat.

Za výjevy se přitom neskrývají jen imprese či výrazný film, ale i otázky po limitech festivalového pragmatismu či přínosu dokumentárních pomníčků.

Herec a producent Mel Gibson se stal nejviditelnější osobností začátku festivalu. Nejen proto, že získal na zahájení cenu za přínos kinematografii (na konci čeká na amerického režiséra Williama Friedkina) a na projekci filmu Šílený Max si pořizoval selfie s diváky. Ale i proto, že jej obklopovalo téma, jehož se bál dotknout i Marek Eben, jinak známý schopností kulantně pojednat nejednu kontroverzi.

Zatím jste si přečetli 20 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.