Zakázaný íránský filmař Džafar Panahí se už dříve vzepřel úřadům a ze své rodné země, kde nesmí natáčet, propašoval ven film. V pátek to Panahí udělal znovu, když na festival Berlinale poslal svůj čerstvý snímek Taxi. Ten byl natočen z interiéru taxíku, jímž sám režisér rozvážel cestující po Teheránu. V Berlíně se snímek promítá navzdory tomu, že Panahí má v Íránu dvacetiletý zákaz činnosti. Zatčen režisér kvůli uvedení filmu nebyl, zadržen ale může být kdykoliv. Když filmař před dvěma roky do Berlína na disku USB propašoval film Zatažený závěs, islámská republika kvůli tomu oficiálně protestovala.

Na páteční premiéře ředitel Berlinale Dieter Kosslick neřekl, jak Panahí svůj film do německé metropole dostal tentokrát. Ocenil ale, že filmař ještě vůbec natáčí. „Džafar svůj dvacetiletý zákaz nikdy nepřijal. Jeho nejnovější film jsme sem dostali… že by taxíkem?“ žertoval Kosslick na červeném koberci před novináři.

Ve filmu Panahí po Teheránu rozváží různé typy lidí. V jedné scéně například veze dvojici žen přesvědčených, že zemřou, pokud do lázní okamžitě nedopraví zlaté rybičky. Jiný pasažér Panahímu přizná, že se živí jako zloděj, a vzápětí prohlásí, že podporuje trest smrti pro zločince. Do taxíku si k němu ale přisedne učitelka, které trest smrti pro zloděje kradoucího jen proto, aby uživil rodinu, přijde jako příliš přísný. Vzápětí učitelka před kamerou řekne, že pouze Čína popravuje víc lidí než Írán.

Dále Panahí ve filmu ze školy vyzvedává dívku, která ve snímku hraje jeho neteř. V taxíku pak strýci převypravuje pravidla, která podle učitelky musejí splňovat filmy určené k distribuci v Íránu. Takové filmy prý nesmějí ukazovat nic vulgárního jako scény, které Panahí zachycuje ve svém taxíku, a všechny postavy se v nich musejí jmenovat podle světců.

Ředitel Berlinale Kosslick uvedl, že Panahího manželka i dívka, která hrála jeho neteř, se premiéry filmu v Berlíně osobně zúčastnily. V kinosálu však zůstalo prázdné místo pro samotného režiséra. S tím, že by dostal povolení vycestovat z Íránu, však pořadatelé festivalu ani nepočítali.

Podle Kosslicka už nicméně vztah Panahího s islámskými autoritami není tak napjatý jako před dvěma lety, kdy si Teherán stěžoval, že festival filmaře odměnil. „Džafar je na tom teď mnohem lépe. Před třemi roky byl v depresi,“ uvedl Kosslick. Ten prý uvedení Panahího nového filmu konzultoval s íránskou ambasádou v Berlíně. Přestože úřad nesouhlasil, „nevypadali, že by mu kvůli tomu chtěli přitížit“, jak řekl Kosslick. „Zákaz natáčet na 20 let už je i tak dost.“

Panahího film na letošním Berlinale zápasí s 19 dalšími snímky o hlavní cenu Zlatého medvěda.