Režírovat ve filmu zvířata je podobné jako pracovat s neherci nebo s dětmi, tvrdí francouzský režisér Jean-Jacques Annaud. „Medvědi a tygři jsou dominantní zvířata, chovají se trochu jako akční hrdinové. Nemají strach, naopak na vás pořád dělají ramena,“ prohlásil režisér snímku Medvěd na čtvrteční tiskové konferenci Febiofestu. Na pražskou  přehlídku Annaud, jinak podepsaný i pod Sedmi lety v Tibetu či Jménem růže, přivezl svůj nový film Talisman vlků. Ten vypráví o chlapci, který v mongolské stepi vychovává vlčí mládě.

Annaud většinu filmu natáčel se skutečnými vlky. „Vlci jsou oproti medvědům opatrnější, neustále se schovávají, mají propracovanější psychiku. Abyste je dostali do polohy, kterou potřebujete, musíte jim evokovat podobnou situaci. Když tedy potřebujete mít v záběru unaveného vlka, čtyřikrát s ním oběhnete blok,“ vylíčil režisér, který prý při natáčení sám uvažoval, jako by "byl součástí smečky".

Přesto jsou ve snímku Talisman vlků okamžiky, kdy byl Annaud donucen spolehnout se na trikové efekty – například ve scéně, v níž jeden vlk umírá. „První část záběru, ve které vlk vypadá unaveně, je ještě skutečná. Uběhli jsme s ním asi půl míle. Ale další záběr už je počítačový, v postprodukci jsme zvířeti sklopili ušili a zeskelnatěli pohled,“ vysvětlil režisér.

Talisman vlků, který vznikl adaptací stejnojmenného čínského románu Lu Ťia-mina, vznikal v průběhu několik let často za extrémních podmínek. Během natáčení Annaud se svým štábem v Mongolsku pracoval i ve chvíli, kdy venku bylo minus 25 stupňů a rychlost větru se pohybovala okolo 70km/h. Kvůli tomu opakovaně selhávala technika, například v jednu chvíli Annaudovi odmítla ostřit kamera, když v přístroji zamrzl olej. „Doteď mám skvrny na obličeji z omrzlin a někteří členové štábu stále necítí prsty u nohou,“ tvrdí téměř dva roky po natáčení Annaud.

Coby autora v Číně zakázaného filmu Sedm let v Tibetu o horolezci, jenž se v Tibetu spřátelí s mladým dalajlamou, Annauda překvapilo, když jej roku 2007 oslovili producenti z Pekingu a nabídli mu, aby knižní předlohu Talismanu vlků zfilmoval. „Namítl jsem jim, že v Číně mám zákaz. Ale oni odvětili, že Čína se mění, že je pragmatická a uvědomuje si, že beze mě ten film nenatočí,“ řekl Annaud. Po celou dobu, kdy snímek vznikal, prý čekal, kdy přijdou problémy. Nakonce se ale nesetkal s jediným pokusem o cenzuru. „Nikdo nezasahoval do obsazování rolí, do scénáře ani do střihu. Je to zázrak,“ konstatoval režisér.

Film, který měl rozpočet 40 milionů dolarů, už dnes v Číně a v Mongolsku vidělo přes 18 milionů lidí a nedávno založená společnost Alibaba Pictures již zakoupila práva na celosvětovou distribuci. „Zvlášť lidé v Mongolsku zjevně oceňují, že jsme spoléhali na poradce, kteří v době, kdy se film má odehrávat, opravdu žili,“ prohlásil Annaud. Podle něj ale úspěchu Talismanu vlků pomáhá i vizuální složka, která zachycuje člověkem ještě neporušenou mongolskou step.

Aby byl dojem z prostředí co nejautentičtější, Annaudův štáb natáčel jen zhruba padesát kilometrů od míst, kde se knižní předloha odehrává. „Opakovaně se mi stává, že se vracím do přírody, kde jsem dříve natáčel, a pozoruji, jak tu rostou nové továrny, domy či silnice. Moci natáčet někde, kam lidská ruka ještě nedosáhla, je pro mě spojeno s jistou zodpovědností. Chci se svým filmem přimluvit za to, aby alespoň tato část světa zůstala nedotčená,“ dodal.

Annaud v Praze vzpomněl také na nedávno zesnulého animátora Břetislava Pojara, který mu pomáhal s animací snu medvíděte pro film Medvěd. „Vždy ob týden jsem na dva dny přijížděl do Prahy. Na filmové škole mě učili marxisté, takže jsem věděl o kinematografii za železnou oponou a znal jsem práci Jiřího Trnky, kterému Pojar dělal asistenta,“ vysvětlil Annaud, který prý po Pojarovi chtěl, aby do filmu vložil svoji vlastní představivost. „Takzvanou stop-motion animaci tehdy umělo velmi málo lidí a Trnka ji prakticky vynalezl. Od dob, kdy jsme spolupracovali s Pojarem, se proto do Prahy vždy vracím s velkým dojetím,“ dodal.