Čína v pondělí schválila dlouho diskutovaný zákon o filmovém průmyslu. Ten má ze stříbrného plátna odstranit snímky, které poškozují “důstojnost, čest a zájmy” Čínské lidové republiky a dostatečně nepropagují socialistické hodnoty.

Jak uvedla agentura AFP, zákon v Pekingu schválil zhruba stopadesátičlenný výbor čínského parlamentu zvaný Stálý výbor Všečínského shromáždění lidových zástupců. Zákon začne platit 1. března 2017.

Stalo se tak v situaci, kdy rostoucí filmový trh v Číně do země láká Hollywood, jenž začal konkurovat asijským studiím. Studie společnosti PricewaterhouseCoopers odhaduje, že čínský filmový trh z 4,3 miliardy dolarů v roce 2014 vzroste na 8,9 miliardy do roku 2019. Tím by překonal USA a stal se světovou jedničkou.

Americký filmový časopis Variety o zákonu dříve napsal, že bude mít dalekosáhlé důsledky pro čínský filmový trh i hollywoodská studia.

Nový zákon má filmaře donutit, aby šířili “základní socialistické hodnoty” a obohacovali duchovní i kulturní život lidu.

Zákon toho chce docílit také prostřednictvím zákazů. Ve filmech se nově nesmí objevit nic, co by údajně ohrozilo čínskou národní pospolitost, územní celistvost, státní tajemství, čínskou hrdost či čínské zájmy, případně co by propagovalo terorismus a extremismus.

Stejně tak zákon brání, aby filmy “zostuzovaly kulturní tradici” nebo podněcovaly etnické násilí a diskriminaci.

Podle časopisu Variety to souvisí s dlouhodobým úsilím čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, jenž se snaží omezit šíření západního stylu života v Číně.

Čínská filmová studia už pro koprodukci nově nebudou moci najít zahraničního partnera, jehož názory “ohrožují čínskou důstojnost, hrdost a zájmy, ubližují společenské rovnováze nebo urážejí pocity čínského lidu”, nařizuje zákon.

Tuto pasáž agentura AFP dává do souvislosti se známým postojem Komunistické strany Číny vůči tibetskému duchovnímu dalajlamovi, k němuž se v Hollywoodu hlásí mnoho celebrit včetně například herce Brada Pitta.

Firmám, které zákon poruší, hrozí pokuta ve výši pětinásobku jejich výdělku z daného projektu nad 500 tisíc jüanů, v přepočtu nad 1,8 milionu korun.

Filmy dále nesmějí porušovat čínské náboženské směrnice, šířit pověrčivost či propagovat kulty a obecně “urážet či zostuzovat lid”.

Úřady v Číně do země každoročně pustí jen 34 zahraničních snímků, z nichž předtím často vystřihnou všechny politicky citlivé či explicitní scény. Cílem opatření je zajistit, aby čínské filmy na domácím trhu neměly příliš velkou konkurenci a aby tržby z kin neodcházely na Západ.

Aby hollywoodská studia tento limit obešla, v posledních letech se snažila hledat v Číně partnery. Filmy, které vzniknou v místní koprodukci, mohou do distribuce v Číně zamířit a limit 34 snímků ročně obejít.

Hollywood pak ale musí obsah filmů přizpůsobit čínským požadavkům – například aby ve snímku vystupovala čínská postava nebo aby se jeho část odehrávala v Číně.

Nový zákon také trestá ty firmy, které budou v Číně vykazovat falešná data o návštěvnosti kin. Z toho se podle časopisu Variety poslední dobou stal fenomén – letos a vloni bylo několik čínských firem přistiženo, že masově nakupují vstupenky na vlastní filmy.

Podle časopisu Variety to byl i případ snímků Monster Hunt nebo Ip Man 3, jehož distributoři byli v Číně nařčeni z masového nákupu vstupenek. Čínský tisk pak referoval o incidentech, kdy se snímky promítaly prázdným kinosálům. Společnosti se tímto způsobem snažily vytvořit zdání, že je o jejich filmy větší zájem než ve skutečnosti.

Související