Česko-slovenský snímek Špína režisérky Terezy Nvotové bude ve světové premiéře uveden na filmovém festivalu v Rotterdamu, který začíná 25. ledna. Jde o další z výrazných debutů studentů či absolventů pražské FAMU. Vznikl v koprodukci české společnosti Moloko Films a slovenské produkční firmy BFILM.

„Na FAMU vidím jen jeden společný prvek, a to chuť točit filmy,“ odpovídá pro HN osmadvacetiletá Nvotová na otázku, zda lze mluvit o nové generaci filmařů. Dnešní mladí režiséři podle ní opravdu touží točit filmy a neutíkají třeba do světa reklamy.

Nvotová doposud režírovala převážně dokumentární snímky, například portrét bývalého slovenského premiéra Vladimíra Mečiara.

Na Slovensku se dnes více dokumentaristů obrací k hrané tvorbě a jejich filmy patří k tomu nejvýraznějšímu ze současné slovenské kinematografie. Nvotová se ke starším filmařům jako Marko Škop či Ivan Ostrochovský „přidává“ nejen posunem do oblasti celovečerní hrané tvorby.

Především je její film Špína, podobně jako snímky Eva Nová a Koza zmiňovaných filmařů, důkazem sebevědomého, mezinárodně srozumitelného filmového vyprávění.

Zásluhu má na tom také talentovaný mladý český kameraman Marek Dvořák, který snímal například dokument Bohdana Bláhovce Show! o dívčí skupině 5Angels či další podařený debut s názvem David režírovaný Janem Těšitelem.

Scénář Barbory Námerové o mladé dívce, která je obětí znásilnění, vychází z reálných příběhů. „Svět, ve kterém se ocitnou oběti znásilnění, je většinou uzavřený okolí,“ poznamenává Nvotová. „Chtěla jsem, aby lidé měli možnost proniknout do jejich duše a mysli a neodešli jen s nepěknou informací o počtu znásilnění.“

Do role hrdinčiny matky Nvotová obsadila svou skutečnou matku, herečku Annu Šiškovou. „Máma je profesionální herečka, přistupovala jsem k ní jako k jakémukoli jinému profesionálnímu herci,“ říká režisérka. „Nebyl v tom žádný problém, naopak jsme ještě před natáčením o filmu hodně hovořili, četla více verzí scénáře a dávala nám důležitou zpětnou vazbu.“

Film, který se z velké části odehrává na dětské psychiatrii, ale též hojně využívá neherců, se natáčel v největší slovenské psychiatrické léčebně.

„Smíchala jsem herce s neherci, které jsem našla v nápravných zařízeních či dětských domovech,“ přibližuje natáčení Nvotová. „Těmto dětem jsem nemusela vysvětlovat, jak to v podobných zařízeních chodí, spíše naopak – dodaly filmu obrovský kus reality.“

Výsledkem je přirozený snímek, který o nelehkém tématu nevypráví depresivně, ale s lehkostí, pomocí filmových obrazů a nenucených dialogů.

V Rotterdamu bude uveden v jedné z hlavních sekcí Bright Future. Ta je zaměřena na první a druhé filmy, na objevování nových talentů. Podobně jako celý festival, který se vyznačuje odvážnou dramaturgií a stál u zrodu kariéry mnohých světově známých tvůrců.

V roce 2002 si odtud odvezl jednu z hlavních cen režisér Bohdan Sláma za svůj debut Divoké včely a o čtyři roky dříve se zde dočkal ocenění snímek Knoflíkáři Petra Zelenky. Ale první ze svých mnoha cen zde – za nízkorozpočtový debut Following – získal též dnešní přední hollywoodský autor Christopher Nolan, režisér batmanovské trilogie.

Související