Od našeho zpravodaje v USA – Režisér a producent Judd Apatow zbavil žánr romantické komedie spousty klišé. Ve filmech jako 40 let panic, Zbouchnutá, Superbad či Vykolejená místo pohádkových princů a princezen obsadil do hlavních rolí outsidery.

Hvězdy moderních romantických komedií zkrátka už nemusí být jen pohledné, hubené, úspěšné či – jako v případě „nejžhavější“ novinky právě končícího festivalu Sundance – bílé. Scenárista a hlavní protagonista Apatowem produkovaného snímku The Big Sick Kumail Nanjiani je pákistánský muslim. A film vystavěl na základě skutečného vztahu s Emily Gordonovou, která se podílela na scénáři.

Film rozhodně není „žhavý“ jen díky faktu, že jde o nejdráže prodaný titul letošního Sundance – společnost Amazon za něj v bitvě o distribuční práva s internetovým konkurentem Netflix i s tradičními studii Fox Searchlight a Sony Pictures zaplatila 12,5 milionu dolarů.

Především jde o nejlepší romantickou komedii poslední doby. Tento příběh začínajícího standupového komika, který se potýká se vztahy i s nábožensky konzervativními muslimskými rodiči, se vymyká hlavně způsobem, jakým z tradic žánru dokáže uniknout.

Pohotová konverzační komedie se brzy dostane do fáze klasických partnerských neshod, které ústí v rozchod. Nic nového pod sluncem. Pak se však Kumail dozví, že jeho bývalá partnerka leží v nemocnici se záhadnou chorobou.

Film se nečekaně láme do bolestivé, realistické tóniny. Kumail se motá v kruhu lží svým ortodoxním rodičům, kteří mu neustále sjednávají schůzky s „perspektivními“ pákistánskými dívkami a o existenci jeho americké lásky nemají nejmenší tušení. A k tomu jen těžko může vystupovat jako bezprostřední bavič.

Nanjiani je ve skutečnosti i na plátně obyčejný, nejistý mladík. Na rozdíl od pohodových obtloustlých „huličů“ z filmu Zbouchnutá či přisprostlé a nikoli modelkovsky stavěné hrdinky předloňské komedie Vykolejená je takřka tuctový.

Komedie The Big Sick si nepotřebuje vypomáhat žádnou přemrštěností, dovolí si uniknout do smutných, nikoli však patetických rovin, a přitom až do konce zůstane filmem plným naděje.

A v kontextu společensko-politické atmosféry, která v průběhu Sundance lomcovala Amerikou, jde o zcela bezprostřední zprávu o tom, že svět potřebuje i jiné hrdiny než ty bílé, úspěšné a patřičně hlasité.

Film The Big Sick i přes závažnost ústřední dějové linky místy odzbrojí svými gagy. Ty se přitom umí trefovat nejen do nezvládnutých „balicích“ technik protagonisty zahrnujících testování nové partnerky při sledování béčkových hororů, ale i do rasových či náboženských předsudků.

Kumail se neumí postavit svým rodičům, ti zase neumějí přijmout západní způsob života, a tak nakonec svébytný vztah nalézá s rodiči své „bývalky“, když všichni společně vysedávají dlouhé dny v nemocničních chodbách a čekárnách.

Podobně jako dobré standupové číslo se film The Big Sick nebojí riskovat. Nejde ani tak o improvizaci – ta v pečlivě vystavěném scénáři nemá místo –, ale změny ve vyprávění umí být velmi náhlé a s diváky patřičně zamávají.

Také v TV

Vybrané filmy ze starších ročníků festivalu Sundance lze celý týden sledovat v rámci cyklu 10 Days of Sundance na stanici Sundance TV, která vysílá také v Česku.

The Big Sick je film o podivínovi, jehož svět komediálních stand-upů a hororů s Vincentem Pricem přepadne až příliš skutečná realita. Ale je to také film o muži, který není pro jedny dost muslimem a pro druhé dost Američanem, a on i okolí se s tím musí naučit žít.

Je skvělé, že jedno z nejzávažnějších sdělení letošního festivalu Sundance je ukryto v bezprostřední žánrové podívané, která má šanci uspět u jakéhokoli publika.

Festival Sundance, oslavující od 80. let nejen americký nezávislý film, už dávno nepromítá pouze umělecké či politické filmy. Jednou nohou stojí v Hollywoodu, což se každoročně ukáže i na Oscarech, kde tituly ze Sundance získávají ceny – letos tři nominace, včetně té za nejlepší film, obdržel právě loňský titul ze Sundance Místo u moře. Ten brzy vstoupí do českých kin.

Lze vést dlouhé úvahy o tom, v čem je to pro dobro věci, v čem nikoli a v jaké podobě dnes tyto hranice existují. Ale The Big Sick je jednoznačným důkazem spojení, kdy se opozice mezi komerčním diváckým hitem a vyhraněnou, nezávislou, společensky závažnou perspektivou zcela setře a radost z toho může mít úplně kdokoli.

Související