Turecká kina v pátek začala promítat životopisný film o nynějším prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi. Děje se tak pouhých několik týdnů před referendem o posílení jeho pravomocí.

Snímek nazvaný Reis (Vůdce, Hlava) se věnuje Erdoganovu dětství a začátkům jeho politické kariéry.

Podle světových agentur se film dočkal nadšeného přijetí u prezidentových příznivců. Kritici naopak upozorňují na podezřelé načasování distribuční premiéry před referendem.

Snímek podle nich přispívá k budování kultu osobnosti poté, co Erdogan vloni potlačil pokus o puč a následně provedl čistky v médiích, ozbrojených složkách či justici. Zhruba 40 tisíc lidí bylo zatčeno a přes 100 tisíc pracovníků veřejného sektoru přišlo o zaměstnání.

Herec Reha Beyoğlu, který prezidenta ve filmu ztvárnil, podle agentury Reuters odmítl spojovat premiéru filmu s konáním referenda. Jednoduše jde prý o poctu Erdoganovi, který koncem února oslavil 63. narozeniny. Erdogan už snímek viděl na soukromé projekci v prezidentském paláci a filmaře prý pochválil.

Titul Reis bude později k vidění také v evropských kinech, upozorňuje agentura AFP.

Erdoganův příběh ve filmu začíná ve zbědované istanbulské čtvrti Kasimpasa, kde seriózní, vychovaný chlapec prodává slunečnicová semínka a pomáhá chudým. Píše se začátek 60. let, nedávno proběhl vojenský puč a rozhlas právě oznamuje popravu předsedy vlády Adnana Menderese.

Podle agentury Reuters mladý Erdogan ve filmu při fotbalovém zápasu mimořádně skóruje takzvanými nůžkami. Když dostane peníze, aby si koupil kolo, raději je věnuje chudému chlapci, který se přitom k Erdoganovi předtím zachoval zle.

Snímek pokračuje v roce 1994, kdy Erdogan kandiduje na starostu Istanbulu. Než tyto volby vyhraje, dá svoji vizitku dítěti, které se na něj později obrátí, aby mu Erdogan pomohl zachránit štěně ze studny, popisuje další scénu agentura AFP.

Podle ní ve filmu Erdoganovi celou dobu někdo vyhrožuje. Vždy jde ale o anonymní telefonáty.

Snímek končí Erdoganovým uvězněním v březnu 1999. Tehdy byl konzervativní islámský politik obviněn z útoku na světskost státu, když odrecitoval báseň hodnocenou jako islamistickou.

Stalo se tak čtyři roky předtím, než Erdogan přišel k moci. Budoucí prezident strávil ve vězení čtyři měsíce a jeho příznivci tuto epizodu dodnes označují za symbol toho, jak jsou v turecké společnosti utlačováni věřící.

„Člověk umírá jen jednou. Pokud máme umřít, umřeme jako muži,“ říká ve filmu Erdogan, podobně jako to mnohokrát učinil ve svých politických projevech.

Známý sloupkař webu Al-Monitor Mustafa Akyol snímek označil za spíše politickou propagandu než životopisnou fikci. U diváků má podle něho vzniknout dojem, že "dobrý, zbožný a skromný" Erdogan porazil "brutální sekulární režim" v Turecku.

"Ten film patří nám. Nejde o propagandu," reagoval režisér Hüdaverdi Yavuz.

Podle Deutsche Welle snímek vyrobila málo známá společnost Kafkasor Film Akademisi za odhadovaný rozpočet 7,5 milionu eur. Film se z velké části natáčel na Kypru.

Turecký parlament v lednu prosadil kontroverzní posílení pravomocí prezidenta ústavní reformou. Potvrdit ji má referendum, které se uskuteční 16. dubna.

Jak píše agentura Reuters, Erdogan si nemůže dovolit prohrát. Přestože zůstává nejpopulárnějším politikem v Turecku, příznivým výsledkem referenda si jistý být nemůže.

Změny by prezidentovi daly podobné pravomoci jako ve Spojených státech či Francii. Prezident by jmenoval ministry i vrchní úředníky, mohl by rozpouštět parlament, vyhlašovat výjimečný stav a vládnout pomocí dekretů.

Erdogan, který mnoho z těchto pravomocí měl v uplynulé dekádě jako turecký premiér, by díky reformě mohl zůstat v úřadu hlavy státu až do roku 2029.

V rámci reformy má dále dojít k rozšíření parlamentu z 550 na 600 křesel. Volby do ústavodárného shromáždění by se konaly po pěti letech místo dosavadních čtyř.

Zastánci reformy tvrdí, že je nutná v době, kdy Turecko ohrožuje organizace Islámský stát a teroristické útoky kurdských milic. Opozice namítá, že reforma by ještě posílila Erdoganovy pravomoci poté, co je tento politik u moci již patnáct let. Reforma dle kritiků dokončí příklon Turecka k autoritativnímu režimu a dál omezí demokracii.

Prezident Erdogan odpůrce reformy označil za příznivce pučistů či teroristů. Dodal, že kdo reformu nepodpoří, měl by se stydět.

Související