Film Félicité vyprávějící o barové zpěvačce, která v konžské Kinshase po nehodě shání peníze na operaci svého syna, o víkendu obdržel hlavní cenu na nejvýznamnější filmové přehlídce v Africe.
Panafrický filmový a televizní festival se uskutečnil ve městě Ouagadougou, tedy metropoli Burkiny Faso ležící v západní Africe. Jak informovala agentura AFP, snímek Félicité tu získal tři ceny včetně Zlatého hřebce pro nejlepší titul.
Film už před několika týdny obdržel Stříbrného medvěda na festivalu Berlinale v německé metropoli. Félicité natočil senegalsko-francouzský režisér Alain Gomis.
Agentura Reuters si všímá úspěchu titulu Frontières, za nímž stojí režisérka Apolline Woye Traoré pocházející z Burkiny Faso. Narodila se v roce 1976, jako sedmiletá opustila domov a sedmnáct roků pak žila v USA, kde vystudovala filmovou akademii a působila v Los Angeles.
Když se vrátila zpět do Afriky, ocitla se ve filmovém průmyslu ovládaném muži a řízeném společností, která od žen vyžaduje poslušnost.
„Bylo to náročné, musela jsem bušit pěstí do stolu. Kdybych byla muž, neměla bych takové problémy,“ řekla filmařka agentuře Reuters v rozhovoru, který poskytla na zahradě svého domu v metropoli Ouagadougou.
Režisérku prý trápilo, jak povrchně afričtí režiséři ve svých filmech vyprávějí o ženách. Apolline Woye Traoré se to rozhodla změnit. „Mít ve filmovém průmyslu ženy je nesmírně důležité. Máme jiný pohled na svět,“ vysvětluje.
Před čtyřmi lety filmařka na místní festival přihlásila svůj snímek Moi Zaphira. Vyprávěl o mladé ženě, která se rozhodne narušit vesnickou tradici a hledat pro sebe i svoji dceru lepší život.
Na festivalu v Africe rezonovaly filmy o emancipaci žen a znárodňování západních firem
Letos režisérka představila svoji novinku Frontières zaměřující se na čtyři trhovkyně, které se vypráví na 2500 kilometrů dlouhou cestu ze senegalského Dakaru do nigerijského Lagosu. Čelí zkorumpovaným pohraničním strážím a pohybují se v prostředí, kde jim hrozí násilí.
„Byl nesmírný zážitek vidět, jak Afrika zápasí a co jsou tyto mimořádné ženy ochotny udělat pro lepší život, jak se ke všem nebezpečím staví čelem,“ líčí režisérka.
Její film na festivalu získal tři sošky včetně Ceny Paula Robesona pro nejlepší snímek z africké diaspory.
Panafrický filmový a televizní festival, jejž Francouzi znají pod zkratkou Fespaco, se volně inspiruje slavnou přehlídkou ve francouzském Cannes. Od svého založení v roce 1969 se festival koná vždy ob rok, do soutěže přijímá jen filmy od afrických režisérů. Letos pořadatelé přivítali přes 100 tisíc návštěvníků.
Druhou nejvýznamnější cenu zvanou Stříbrný hřebec na festivalu obdržel antikoloniálně laděný film L'Orage Africain od beninského režiséra Sylvestra Amoussoua.
Podle agentury AFP jde o snímek zabývající se několika aktuálními politickými tématy regionu – například upuštěním od franku CFA, jejž jako měnu používá dvanáct někdejších francouzských kolonií v Africe, nebo postupným sbližováním Afriky s Ruskem a Čínou na úkor Západu.
Amoussouův film vypráví o africkém prezidentovi, který znárodňuje podniky vlastněné rasistickými cynickými obchodníky ze Západu.
„Není to snímek zaměřený proti Evropě, jen proti vládám zemí, které nás vykořisťují,“ řekl Amoussou, podle něhož vznik filmu zaplatili výhradně Afričané.
Agentura AFP konstatuje, že projekci snímku L'Orage Africain na festivalu provázely oslavné výkřiky z publika a tleskání.
„Lidé jsou frustrovaní, spousta z nich si myslí totéž, co teď říkám na plátně. Jen si to dosud nikdo netroufl říct,“ uvedl režisér.
Poslání svého filmu shrnul následovně: „Afričané, máte krásný kontinent. Vyhrňme si rukávy a dejme se do práce, mysleme na naši budoucnost a na naše děti,“ pravil režisér.
Toho prý mrzí, že Afričané v uplynulých letech riskují životy a hledají „vysněný ráj“ v Evropě, místo aby pracovali na rozvoji Afriky.
Na festivalu v Africe rezonovaly filmy o emancipaci žen a znárodňování západních firem
