Ve filmu o evropské uprchlické krizi nazvaném Jupiter's Moon, který měl premiéru na festivalu v Cannes, pohraničníci zastřelí syrského migranta. Jenže ten nezemře – místo toho zjistí, že dovede létat.

Snímek o muži, jenž se v Budapešti vznáší ve výšce osmipatrové budovy, natočil Kornél Mundruczó z Maďarska, tedy země, která k uprchlické krizi zaujala zvlášť odmítavé stanovisko.

Autor svůj film charakterizuje jako vrcholně politický a provokativní, avšak také hravý.

„Rozhodně ho nemůžete lehce zaškatulkovat. Musíte o něm přemýšlet a najít na jeho otázky své vlastní odpovědi,“ řekl Mundruczó na festivalu, kde snímek soutěží o hlavní cenu, takzvanou Zlatou palmu.

Název Jupiter’s Moon odkazuje na Europu, jeden z měsíců planety Jupiter, kde by teoreticky mohl být život. Ve druhém plánu je to ale samozřejmě narážka na starý kontinent, kam se snaží dostat miliony uprchlíků.

„Je to pták? Nebo letadlo? Nebo satira nebo projev protiuprchlické paranoie? Je to pámbíčkářské podobenství o vině a vykoupení? Je to artový eurofilm o superhrdinovi a mýtu o tom, odkud přišel?“ ptal se v recenzi pro deník Guardian kritik Peter Bradshaw.

Ten nakonec Jupiter’s Moon označil za „neurovnaně ambiciózní a přehnaně rozsáhlý film s několika skvělými obrazy“.

Také další kritici na snímku oceňují trikové scény, v nichž hlavní hrdina létá, i mimořádně natočenou honičku. Jinak se prý ale film opírá o příliš těžkopádné symboly, které jsou někdy zcela nerozluštitelné.

„Ve fantasticky natočeném nadpřirozeném uprchlickém thrilleru Kornéla Mundruczóa uvěříte, že muž dovede létat, ale nemusíte pochopit, co to znamená,“ napsala Jessica Kiangová v recenzi pro časopis Variety.

Podle ní snímek loví příliš mnoho zajíců – chtěl by obsáhnout problematiku evropské krize a zároveň vyprávět o ztrátě víry, zázracích, vykoupení, terorismu, oběti, vině či odcizeném životu ve velkoměstech.

Ve finále však není jasné, zda režisér natočil křesťanskou alegorii, thriller, pohádku, či společenské drama.

Přesto prý snímek má silné okamžiky: například úvodní scéna, kterou kameraman natáčel v extrémní blízkosti herců, prý připomene pasáž s vyloděním Spojenců v Normandii z filmu Zachraňte vojína Ryana. „Náklaďák zastaví a uprchlíci vystřelí do noci a směrem k lodím, které je vezmou do Evropy. Hrdina a jeho otec se v šarvátce ztratí jen krátce poté, než celou skupinu spatří pohraničníci a spustí palbu,“ popisuje tuto scénu Variety.

Dvaačtyřicetiletý divadelní a filmový režisér Mundruczó, mimo jiné vystudovaný herec, roku 2002 získal cenu Zlatý leopard na festivalu v Locarnu za svůj celovečerní debut Šťastné dny.

Tři roky nato v Cannes uvedl adaptaci příběhu Johanky z Arku pod názvem Johanna, která soutěžila v prestižní sekci Un certain regard. Před třemi lety Mundruczó tuto sekci vyhrál se svým snímkem Bílý bůh, který se později promítal i na americké přehlídce Sundance.